Nejen o zatracených lampijónech...

.: OBPH 2011

Závody

Stejně jako před rokem, listopadový závodění skončilo "orientačním během pražských horolezců", který se letos konal v okolí Dubé. Noční, víc jak tříhodinová část, byla na Barboře, přičemž pár kontrol bylo s pomocí turistické mapy rozházeno i trochu v dál. Ano, pár záludností se našlo, třeba to soukání se po skalních římsách nebo oblejzání bunkrů, ale spíše šlo o normální skorelauf v občasnejch skalách, takže Hnízdo s Martijanem si výsledkově celkem pochrochtali. Jo, bylo pár vypjatějších (teď už humornějších) scének, myslim třeba to šukání v zelenejch bažinách vedlejšího rybníka nebo kontrolu s honirukou, vytáčející body na powerballu, ale dobrý, lepší než seriál v telce. Ale druhej den, ten byl. Začalo to už přepisováním popisů, kdy jsme třetinu kontrol ještě před vyběhnutím odepsali. Bylo to třeba trojkový až pětkový lezení, který nás odsoudilo k turismu po tom zbytku, co se rozprostíralo na cca deseti kilometrech čtverečních, od Dubé až po Supí horu. Navíc, ani zde pak nebyla žádná jistota, že si člověk cvakne, muselo se na stromy, kameny nebo do stěn. Bylo to zkrátka k velkýmu uzoufání. My, takoví vytrénovaní chlapáci-sympaťáci a museli neustále žasnout, jak pražští horolezci ojížděj neuzarděně s jehovistickym výrazem skálu za skálou. Takže s vyskřípanejma zubama jsme těch sedm hodin nějak uchodili a celý natěšený zas raději odjeli – se vzpomínkou na to loňský "best of" – za našima maminama. Jasně, mám rád horolezce z Prahy, ale bratry Nehasily mám radši.. noc 1 / noc 2 / den 1 / den 2 / den 3 / web

Popis: Ostrov tvrďáků

.

.: poslal martijan 21.11.2011, 22:34:00, Komentáře (1)

.: Kokomasochismus

Závody

O víkendu pořádala Kotlářka oblastní dvouzávod nedaleko Dubé, ve skalách Pramenného dolu. Pominu li nádhernej podzim, nasycenej pískovcema, bylo to k uzoufání. Stavba tratí tragická, v pohledu na neděli se nebojím napsat, že přímo vypičená. Takovej flink jsem dlouho nezažil. Jakoby se stavitelé trumfovali, kdo je většim esem. Totéž se dá napsat i o tisku map a tratí. Na půlhodinovej trénink, hezky po šichtě v kolbence, si dám větší porci píle a námahy. Jak se mám někam domapovat, když už mi to tam ten jantar stavitel šoupnul, jsou li skály divně rozostřený a hlavně přeflákaný poctivou fialovou? Víme co je transparent? Známe Lenharta? A jakej asi tak pocit může mít pasažér v osmimístnym zabržděnym autobusu (neděle, 8. k)? He? No way – nebudu dál kňourat a raději si slíbim, "že na Kokořín s velkym očekávánim zas rád přijedu.." sobota / neděle / slinty

.: poslal martijan 24.10.2011, 21:18:00, Komentáře (0)

.: Za branou zapomnění

Závody

Ještěd & Liberec z Císařáku – 16.10.

Činem týdne bylo bezesporu popření mých dřívějších děsivých prožitků a vykručených výkřiků. Jo, po tom, co v Tyrolích napadl sníh a závod div nezrušili, podlehl jsem zas vábení asfaltu, obelhaně vsadil na představu šumu svistu a přihlásil se na dubnovou Paříž. Takže uvidíme. Jak moc mi to pomůže k přezimování.. O víkendu taky byly nádherný závody ve Velenicích a na Miliřích. Sobotu jsem si oproti 5D užil, v neděli už to bylo slabší, vyčochtaný šlapky už to nevydejchaly. Ale o to moc nešlo, bylo přeci krásně!

Děvín z Osečné – 14.10.

.

.: poslal martijan 17.10.2011, 22:04:00, Komentáře (0)

.: 2x 5

Závody

Tak jak velký to je rozdíl??

......................

.: poslal martijan 14.08.2011, 17:15:00, Komentáře (1)

.: Jak Perla z Labuanu

Závody

Tak už vydejchanej, vykňukanej, a zas nostalgicky vzpomínající na to nedávný totální nasazení. Jasně, O-Ringen byl zážitkem, ze kterýho budu nějaký čas žít. První dvě etapy sice moc nenadchly. Byl jsem v počátku takovej marnej, vrkočivej a tak i brunátnej. Ale i stavitel nebyl úplně OK, když to v poslední třetině tratě vždy odpískal a narval to do bezduchýho podbezdězskýho leťáku. Pak se to ale zlomilo do otevřených prosluněných ploten a bylo to nádherný. Zejména ta třetí etapa. To bylo uchcávání blahem, hekavej orgasmus, kdy jsem to ťukal jak zamlada a miloval celej svět. V pátý etapě navíc taky velikej taktik a blonďáků školitel, takže opravdu z toho všeho utetelenej. Laťka se tedy zdvidla a jsem sám zvědav, jak po ni budu chmatat na nadcházející Bohemii. Každopádně zas vim, že je třeba více Severu do našeho života – do našich dní – aby bylo lépe a radostněji, howgh! /ju, hlavy-mapy doskenuju/

kus tý třetí etapy

 

tak blonďáku, kde jsi..?

.

.: poslal martijan 2.08.2011, 22:00:00, Komentáře (0)

.: Advanta

Závody

Na prodloužený víkend, kterým začaly prázdniny, jsem vyjel s komplet křivochcalčí výbavou na východ, na Advantu. Pominuli masakrující počasí, bylo to tak i tak turné dobré. Závody šlapaly a díky rozumné skladbě ani nijak neutavily (během pěti dnů jsme dali 2xkrátkou, 1xklasiku a 2xsprint). Naopak, zažil jsem nezažité. Pobíhání po bunkru v několika úrovních bylo opravdu lahůdkou! Svým způsobem jsem tak ohodnotil i tu polskou klasiku, kde to mocnil extrémní déšť a má neustálá touha po teplém pelíšku. A když ve finále byla mým jediným reálným problémem odřená pařáta ze šikmejch zatravňováků ze začátku sprintu v Letehradu, hážu do sundaného klobouku pořadatelům pět hvězd.. krátká / klasika / bunkr / sprint / konec

.: poslal martijan 9.07.2011, 17:54:00, Komentáře (0)

.: Derniéra

Závody

Tak to vypadá, že se po deseti letech Ruská Ruleta vytratí z mýho kalendáře. Je to škoda, protože mít v takhle přijatelnym dosahu tak podnětnej závod, je vždy cajk. Ale co, jede se dál. "Je lepší chcípnout na vrcholu, než někde dole, v bažině sraček". A že pro tohle rozhodnutí bylo tak za pět dvanáct, bylo vidět až dost často. Od odfláklejch kontrol, kdy neseděla mapa, popisy, umístění, až po fakt, že v pondělí večer nejsou na webu výsledky. Nekritizuju, vím až moc dobře, co za tím všechno je. Konstatuju.. Paradoxně, až tenhle ročník byl ten, kdy se zadařilo. Neservali jsme žádný železo, žádný pláště a celkem v pohodě ojeli všechno důležitý. Ke třetímu místu chybělo ťuknout tu jednu podivnou, kterou jsme obětovali v závěrečnym finiši. Nu, ale jak řikám, škoda konce. Až tenhle závod mi ukázal co je to kolo, jak bolí a jak se opravuje. Třeba ten dvakrát přervanej řetěz.. / A stejně si tak trochu myslim, při zvolávání "čest památce", že Báža&spol. nezalení a v dohledu zas zregenerovanou krasavici opráší. "Never Say Never!" / hlava-mapa (export .gpx) / web

.: poslal martijan 20.06.2011, 22:18:00, Komentáře (1)

.: LGT Alpin Marathon

Závody

Tak tenhle maratón jsem si taky užil. Neustálý déšť, nízký mraky, na holinách vítr a 3-6°C. Co dodat, toužebně vyhlížený masakr. Ruce mi umrzly až po předloktí už někde na patnáctym kilometru, blány ztuhly po druhym desetikilometru, v sešupu po tisícimetrovym převýšení. Pak už to byla jen šmajda ve stylu kačera Donalda. A po pěti hodinách šlus, scénky ve smyslu "never more" a tak.. Takže: příští rok zas něco takovýho chytrýho. Vážně, stálo to za to! hlava-mapa

.....

.....

.....

.....

.....

.....

.: poslal martijan 12.06.2011, 11:49:00, Komentáře (2)

.: Je jaro

Závody

PE – 1. etapa

Tak se nám to konečně rozeběhlo. Sahara sežehla tu zadřenou kost&kůži, třenou bídu a uzoufaný utahaný blány s majákem došejdru. Velká čára, velká sláva. Přišly totiž Velikonoce a ladná srna – žádná skvrna – přeskočila snad do dalšího levelu. Škoda jen, že DJ Bobr, dávný to svědek mé nedostižnosti, nezalapal a nazalapal. Jedem ale dál, LGT tacháč ukazuje 45.. / Ale šáňo od Jarouše taky dobrý, o tom žádná!

PE – 2. etapa

PE – 3. etapa

OŽ Krupka – nebýt tý homostavby a silně zgenerálovaný mapy, byl by to parádní závod. Les byl

nádherný. Takhle jsem vycáknul až na hřebenech, cestou z Komárky..

OŽ Turnov

OŽ Skaláček

.

.: poslal martijan 26.04.2011, 22:12:00, Komentáře (0)

.: Zas ten helmutlauf..

Závody

Taková klasika. V sobotnim prologu zalabskýho turné nejdřív hynu v nezřízenym tempu, abych pak nadohled cíle, na 21.k, zas pičoval nad rozlitym porostem. S kontrolou o takovej chlup jinde.. Ale i její mžikový ťuknutí by mi stejně moc nepomohlo, leda tak nějakejm pocitům. Jsem pomalej, je to nějak moc evidentní.. A v neděli objat Helmutem. Pevně a nekompromisně. Proč? Proč taková nuda, tupost, beznaděj a inkvizice? Skály, pruťáky i traviny celkem OK, kapradí i ostružiny ještě lehlý, ale proč ty čáraný čáry čarujou třeba toho motýla, nevim. Třeba abych někam se svym žalem uletěl, povznesl se nad stavitele? Ju, Helmut, brožuru levharta-Lenharta na tebe! He, pokolikátý? A co na sebe? Pár fartlečků nebo párečků do sebe? He? Bude to se mnou ještě šichta, to jo.. hlava-mapa Maxičky / mapa-helmutí-hlava

.: poslal martijan 5.04.2011, 21:16:00, Komentáře (0)

.: Víkend s Pekkou

Závody

Tak pokračovaly lampijóny. V sobotu dvoukolově v Lasvicích, v neděli Pekkomilou. V sobotu gurmánsky mlsně, v neděli, díky Bohoušovi s Kolouchem, famfárově vítězně. Kdy se to zas chudákovi poštěstí? Lepší a spokojenější to snad ani být nemohlo. 1.kolo / 2.kolo / štafety Začátek byl ale dříve, standardně, na Kosti, kterou mi znehodnotil udřenej konec. A noční štafety v Bousově byly pro mě překvapivě vydařený experiment. Uvidíme jak se bude nasazená laťka tvářit dál..

.: poslal martijan 28.03.2011, 19:34:00, Komentáře (0)

.: Konec / Začátek

Závody

V tomhle víkendu skončila sezóna tradičním derby mezi Libercem a Jabloncem. A byla to patřičná lopota. Dost do kopce, dost mokro, nahoře i bílo, ale hlavně přes několikero map. Přičemž ta nejstarší byla stará jako já, starý pán-veterán. Taková mlsota! Sám si tam čvachtám, sám si tam mlaskám a opět si uvědomuju, jak mi je tenhle typ orientace nejbližší. Když rozhoduje nejen sval, ale i bratr-tušák.. Zas, kuš s bizardsprinty po zahovněnejch loukách! Vázu si uhonil Hezkej a tým Liberce. Na Ďuňďu pak zbyla vopice a tlustej Vokoun na vytrénování. Já vypotil nachlazení z páteční sauny.. hlava-mapa začátek / hlava-mapa konec V tomhle víkendu taky začala sezóna tradičním boBrem na Enklávě. Jarouš nadirigoval poměrně leteckou záležitost, bez standardních zákeřností. Na začátek asi OK, nicméně do dalšího dějství očekávám více masakru. Takhle mě to nějak moc vykostilo. hlava-mapa

.: poslal martijan 22.11.2010, 21:27:00, Komentáře (0)

.: OBPH

Závody

Tak tohle, vážení, byl nejspíš závod roku! Za čtyři noční hodiny a osm hodin denních jsem zhubl 3,5 kila, řekl Nehasilům asi tisíckrát piča a nakonec je měl stejně rád. A ani nechcípnul! Druhý den normálně hupky dupky, žádnej rak, takže superman. Navíc v ruce, já nelanolezec, skoro diplom, no co budu povídat, zázraky se prostě dějou. Viď Hnízdo, taky, I love you! hlava-mapa noc / noc by garmin / hlava-mapa den více na: http://obph.wz.cz/ – další fota tady , tady a tady

.....

.....

.....

.....

.....

.....

.....

.: poslal martijan 16.11.2010, 21:53:00, Komentáře (1)

.: United colours..

Závody

Myslím, že včerejškem šlus. Listy se nezadržitelně kácej k zemi a zas začínaj čouhat holý větve, holý kosti. Pár pěknejch dnů ještě jistě bleskne, ale to nejhezčí je už za zády. Ze závodů stojí za zmínku ALBIS OL, komorní dvoudenní, kterým dost nadojila EU. Sobotu pořádal Helmut pod nejvyšší horou Saského Švýcarska. Skal ale bylo překvapivě poskrovnu, dominantní byly víc jak metrový kapradiny, do kterých se občas vpletly víc jak metrový ostružiny. Místy dost masakr. Já byl ale v klidu, na trojce jsem si zas prohamptnul hnátu, takže ve finále byly jiný starosti. Dosoukal jsem se až do nejzaššího konce trati, abych se otočil a pajdal zpět. Neděle byla na Maxičkách, vzdušně cca 5 kiláků od sobotního prostoru, ale jak zatažený nebe a pětkový dudy. Kapradí skoro žádný, mapa od Rysáka OK, trať taky interesantní. Bohužel s mrtvym pařátem mám tak akorát na HDR s Elin, která se jak v sobotu, tak i v neděli namlsala na stupních vítězů. Jasnym podzimnim trhákem ale byla Roudnice. "Tak nádherný závod musel postavit jistě znalý a oduševnělý člověk.." (tak tak, že nám s Delonem nedal Bořan v cíli do držky). Pak ještě Frýdštejn, Kopanina, Cvikov, dneska Všeň a hrr na běžky..

 

.: poslal martijan 24.10.2010, 19:53:00, Komentáře (0)

.: Fanfán Tulipán

Závody

pohled z webkamery na start druhého závodu / za stromy v popředí

I když v Livínově prošláplý kotnik stále teskně bolí, že víc než cokoliv jinýho zas šlapu divoce na kole, dám sem/tam i nějaký lampijón. Naposledy v Litoměřicích v rámci sprintovýho score-trojzávodu, kdy jich bylo nakonec pěkných 63. Závody to byly slušný, velice účelně uspořádaný (více se rozepsal Béďa). Mě třeba oslovila možnost odstarování během daný půlhodiny. Škoda jen, že nebylo plně využito centrum města. Tomu by slušela regulérní pěkně prokřížená trať, takhle bylo pořadí sběru celkem ložený..

víc

víc

víc

Klasicky pěkný bylo i Saxbo, ale to už je tak dávno, že už pomalu ani nevim že bylo. Mapy jsem našel v bordelu spíš omylem..

těžká sobota

zas odfláklá neděle

 

.: poslal martijan 19.05.2010, 23:12:00, Komentáře (0)

.: Turné na západ

Závody

Minulou neděli taky dobrý. Expedice do méně známých nadlitvínovských Tonyho strání se zas zvrtla, teď pro změnu do přiblble prošláplý blány, bolestnýho pičování a ochlazování v Poustevnickym potoce. Asi úděl. Ale i to málo, cirka 50 minut, co jsem v těch listnatejch kopcích odhopkal, mi k intezivním pocitům postačilo. Subjektivně bych řekl, že na oblastní závod celkem masakr, objektivně, dej do cajku blány, odhoď vanu a potrénuj..   Následně jsem se ale uklidnil na centrifugách Řipský pouti, kde jsem se zastavil s holkama cestou zpět domu. Neni nad kombinaci tureckýho medu, paprikový klobásy, cukrový vaty a zázraku s názvem žu-žu. Život je nakonec asi přece jen krásný..   hlava-mapa

.: poslal martijan 30.04.2010, 20:06:00, Komentáře (0)

.: Update for GJ

Závody

Přestože maj v Polandii velký slzy, Jaruzelski jebe. Prej nemá info jak velkej vzor se znovu natrženou blánou trpí, jakou kontrolu na kontroly kupí. Touha je víc než rozkaz, proto milý Generále, od tý doby co se boBrr s Anténářem zamiloval a Hezkej dal na babysitting, jsem tady dnes jen a jen pro tebe. A proto věz, na rovinu, že je to jeden obrfaking, kdy neni radost, neni sluníčko, kdy tě voráží armáda prošedivělejch (nebo i nedonošenejch), kdy jen vejráš, víc neumíš, protože takový ty správný slzy už dávno došly. A tak pěkně nalajnovaný to kdysi bylo. Závody nějaký byly, nějaký zas budou, ale co z toho, když ti to nelícuje. Možná ještě koupim nějaký nářadíčko, trochu to porichtuju, ale bude to proces, no way, asi to je víc než úděl..   Takže jak řikáš, dobrou.. DKP 1 / DKP 2 / DKP 3 / FYD

.: poslal martijan 14.04.2010, 21:53:00, Komentáře (2)

.: Hrr na to

Závody

Vcelku interesantní otvírák sezóny. V sobotu bezesporu pěknej helmut-lauf, v neděli zas líbivá pekka-motala. Jsem realista, myslim, že mnoho lepšího letos nezažiju.. hlava-mapa Helmut / hlava-mapa Pekka

 

.: poslal martijan 29.03.2010, 19:36:00, Komentáře (1)

.: Poslední leč

Závody

Tak poslední dva letošní zářezy jsem dal ve sváteční den na Kristýně u Hrádku nad Nisou. Závody to byly překvapivě pěkný, jen ta moje mátoha a tesknej tupohlav.. Nicméně v odpoledním závodě se jistá zabržděnost na mě usmála a vykleštila spoustu frčivějších, kteří uvízli v pasti zakázaný díry v pletivu. No úspěch velikej, namazal jsem boBra i mistra všehomíra v koloběžkovém OB..   Pozoruhodností byl on line přenos na webu (díky instalované webkameře), kdy bylo možné vidět vše důležité – třeba divácký úsek, vyhlášení nebo zabijačkou přežranýho Vožírače..  hlava-mapa 1 / hlava-mapa 2   A když to tak sumarizuju, uběhlá podzimní sezóna byla taková divně bídná. Buď bolela achilovka nebo bolel stavitel tratí, žádnej kvílivej o-rgasmus. No srovnaný to mam asi nějak takhle:

Kozlov /náznaky dlouho nezažitý svištivý radosti/

 

M-Helmutska /překvapení, že ještě uběhnu 13 kilo/

Heczkej Cvičák /lidskej sajgon/

 

Járolína /bez velkýho utavení-překvapení/

Zdislava /zima, mokro, Ivo Novák – tj. žaket/

 

Žulák /Škoda, rukavice zustala na zemi, v bahně/

 

Pramenný důl /černej petr, přiblblej a masochistickej!/

Furt ale asi všechno lepší než běhy s Rumcajsem nebo Libinem.

 

.: poslal martijan 30.10.2009, 20:33:00, Komentáře (0)

.: Hallo, Helmut II

Závody

Vybaven čerstvě koupenou knihou "Podještědí v Hitlerově třetí říši" jsem se vydal kus nad Šluknovský výběžek, do Horní Lužice, abych poběhal s německejma šampijónama. Ráno čtená kniha mi bratry-árijce kapku zošklivila, ale nějaký pocity mě opustily hned za hranicí, když vystrčený štětky (a barevný trpajzlíky) před vošlehanejma rujnama vystřídal herr Ordnung.. Samotný závody působily mile, načesaně, žel s atmosférou podzimního oblastňáku, ne M-Německa, jak jsem čekal. Dá se říct, že chyběla bobr-diskoška a nějaký chrochtání o mezičasech, nechyběla ale vůně bílejch klobásek! Les se dost měnil, od bezútěšně prostejch ostružinovejch plantáží, přes vršky s volně rozházenejma balvanama a vykutanejma dírama až po čedičová kamenná pole. Mapa sice občas zakulhala, ale v globálu fungovala dobře. Překvapením pro mě bylo, že řádově jedna její třetina byla v Česku. Hranici jsem přebíhal pětkát, pětkrát jsem byl taky předbíhán slečnou ve slušivém modrém dresu s nápisem Robotron. Bez diskuse nejsevernější mapa v Česko-Slovensku. Byl to příjemně strávený den.. hlava-mapa / fotky z lesa

 

.: poslal martijan 3.10.2009, 21:31:00, Komentáře (6)

.: 5 dnů s BObRem

Závody

hele holky vole, disklej pašik!

 

Šmik & fik, konečně už nakopat ty houževnatý zpuchřelý kosti! Dost návratů po zakřivenym časoprostoru do osmdesátých let, když už to neumim, jdu mávat na parkoviště autům a lozit s tim bezelstnym úsměvem o pajdu. Jako každej rok. No fakt, neni to nic extra, když je to takový tupý, nenápaditý a okolo to bublá možnostma, no a hrnout se pro jednu kontrolu do svahu? Mirku, kdy ti to dojde.. /E1 – M. Beránek/

Když nevim, jdu rovně. A to se Pekkovi povedlo, z tupějšího lesa vykřesat perlu a pohřbít Martijana na vrcholu nad desítkou, dobře mu tak, za ty kecy! /E2 – P. Karvánek/

Koloušek to měl dle mýho dost jednoduchý. Takovej pěknej namidlenej les. Nicméně s tim navlíkáním korálků to trochu přehnal. Mohl ušetřit na baterkách v krabičkách a frknout jeden dlouhej, přes hory doly. Ale i tak mě dostal, uzdu jsem až do konce neudržel a na 17 mi nasazený ostruhy trhly 4 minuty.. /E3 – T. Kolařík/

Doktor Mengele mě mile překvapil. Očekával jsem brutal-fekal masakr, místo toho asi nejlepší, mile různorodá, etapa. Good job! /E4 – M. Mareš/

No a co dodat? Všechno je zkreslený tim, jaký jsem vemeno, disknout pětidenní v poslední etapě se zkrátka nedělá – v okolí osmičky byly nastražený tři kusy.. /E5 -J. Krejčí/

      

.: poslal martijan 15.08.2009, 21:44:00, Komentáře (1)

.: Střípky z mozaiky

Závody

  

Ruleta / Apetit 1

  

Apetit 2 / Apetit 3

 

Advanta 1 / Adršbach

      

        

  

Advanta 2 / Advanta 3

     

     

     

koko-ride

>> yes, holiday everyday, now!

 

.: poslal martijan 13.07.2009, 7:03:00, Komentáře (6)

.: Řikal si Jörgen

Závody

celý trápení

Situácia je tak ako naozaj na piču, v kolbence masakr, křivochcalky masakr, v lese masakr. No můžu to pálit, vyrvat si pařáty z kloubů – jak nějaký košatý vývraty – ale k čemu, když v hlavě hnízdí restrukturalizace / reportace // deportace / resuscitace! Žádný azimuty, řešim furt neřešitelný a bloudim jak boBr ve skalách. Tak i tak. V Novym Městě pak absolutní komediant, složenej jak karty ze hry "hajzl", kterou ty mý holky tak rády hrajou. Broukám si "já na to mám" a těšim se, jak si někde dám klobásu. Takovou tu voňavou, pěkně nateklou, jak do ní kousneš a hned si něco vojedeš, třeba to krásný triko z lídlu. Pak sedim na kameni, jsem smutnej udělat i jeden krok, dojít přímo do cíle je nad aktuální možnosti. Lehám si do trávy a na chvíli usínám.. V takovym tom letargickym rozechvění, těsně před pádem do spánku, vzpomínám paradoxně bratra-Hezouna a jeho novou přítelkyni, kosmickou technologii, co umí dělat do mapy krásný duhový čáry-máry. Asi se přiblble usmívám, a jak jsem výše napsal, konečně usínám. Tlustá čára, velká sláva. Rušim, mažu a víc se nedusim – how easy – další štace až vystříkám a uschnu. Yes, I still love this game..   a ještě nějaký jarní hlavy-mapy: Nový Město Full / Sexnumbers / Sexbo 1 / Sexbo 2

..takže konečně trenérem?

 

.: poslal martijan 30.05.2009, 19:45:00, Komentáře (4)

.: Nejen jedno číslo

Závody

Po životním úspěchu v pátečním Bážovo závodě jsem byl na dračku. Nejdřív stádo přitloustlých lolitek, DJ boBra jako malinu.. Každopádně, možná díky bezdefektnímu průběhu, velká láska, kolo jsem pak dal v sobotu i v neděli. Vypadá to, že ho dám i na Ruletě, pokořím snad letos 200 najetých km?? hlava-mapa

.: poslal martijan 10.05.2009, 18:36:00, Komentáře (0)

.: VeliKOKOnoce

Závody

Z níže popsanýho rovnejma nohama do prosluněných skal.. Ale marný touhy a smutný těšení. Zas jsem si něco vysnil a chtěl blejskavý divy světa. Normální férový kontroly, svázaný regulérníma popisama, potřísněný občasnou slastí. Ale né, dribluj sebou v těch průchodech, prolínej se jima a sopti jak neurotickej koko-kot, třeba se konečně trefíš a budeš tak připuštěn k dalšímu levlu, kde tě třeba zas jak krakatice obejmou nekonečný šlahouny jinak fajnovejch ostružin.. Páteční Želízy zkrátka NOK..

    

rozhodující 4. kontrola / těžkej život v okolí Čertových hlav (13. k)

Pokud pak pominu pár smutnejch postupů, třeba cestovku napříč celou mapou (so) nebo 2x ideální tour po nejasně zakázaných kolejích (ne), mohl bych další dvě etapy zdvihnout výš. Hlavně asi proto, že zelená srdnatě brzdila a do očekávanýho velkýho letu nikoho moc nepustila.

    

zelená ze začátku /zelená ke konci (2. etapa)

Ale jinak, pohoda, láska, mír a sluníčko. Když vzpomenu na nedávný vánice, tohleto teď cenim nejvíc. Takže kuš s nějakou natrženou touhou a vodrápanou holení.. Vlastně, co honim, dyť to byly fajn závody..

srdce 3. etapy

 

.: poslal martijan 13.04.2009, 18:17:00, Komentáře (0)

.: Konečně lampijóny!

Závody

I když ještě neni jaro, tak jaro je. Ohlašuje ho Kvapnik se svejma Jarníma skálama a notoricky prošmejděnou Kostí, která ale stejně pokaždý něčim potrápí. V duchu absolutního realismu jsem se tentokrát nakýbloval k Ropákovi a Našemu Lukášovi do céček. A dobře jsem udělal, svých vloni standardních padesát minut (bez zhoršený nálady) jsem tak tak vydržel. Hlavně ale že nebyly žádný mrtvolný scény, žádný záškuby, to nemám rád.. Takže sezóno vítej!

 

A když se kouknu za záda, na tu sezónu zimní, tak musim zabulet, že takovej zmar jsem dlouhý roky nezažil. Dal jsem pouhý čtyři laufy s tim, že umírací byl jen jeden, ten z Jablonnýho. A to je špatně. Lauf se má běhat možná obtejden, hlavně ale má vysát šťávičky, morek, aby to bylo ještě ve středu na schodech v kolbence cejtit. Takhle akorát cejtim, jak mě všechny kalhoty škrtěj přes vanu.. A lyže? Ty jsem nedal ani jednou. No řikám, bída. Ještě že máme ten BObR CUP, jinak bych se snad z řetězu ani neurval. I když, při finálovym závodu jsem se serval až až. Hlavně mentálně, hlavně morálně.. že Koloušku.

Postup, na kterém se končilo..

hlava-mapa (.pdf) / virtuální realita / BObR CUP

Cíle, ty musej bejt: je zřejmý, že Davos utiká z priorit. Ale uvidíme, ještě ho neškrtám. Teď se spokojim s tim, že doběhnu na jaře zbývající polský jizerskohorský tisícovky a že se příští týden vožeru na HARschůzi.. Let´s go!

.: poslal martijan 14.03.2009, 19:21:00, Komentáře (0)

.: Zbytky od Kosti

Závody

Tak šlus, poslední letošní lampijónovej průvod jsem si odbyl na Kosti. A žádný famfáry mi tedy zrovna nefrkaly. Byla akorát vlezlá zamlžená kosa a tak i nekonečný putování za startem a zpětně i za shromaždištěm. Chuděrky miminka, dalo by se říct, který tak nachodily po asfaltu víc než po jehličí. Ale kuš, co je mi po nich.. Bulim si vlastní úděl se zapálenou achilovkou a mentální retardací v borovym náletu. Obligátně! uhekaný srdíčko pro analytika Robika / odkaz pro BMG Anetu Bobřika / reklamka pro všechny

A když jsem si pak v něděli rovnal šuplik (s tou prašivou achilovkou nahoře), podumal jsem nad letošním TOP 3, a zděs: 1. BObR, 2. BObR, 3. Helmut a pak taky HAR *** s cenou poroty >> všem nehynoucí lásku a pomíjivou slávu! A teď jen už už, vyhlížim ty zimní laufiky.. Jo, a pro lokální patrioty ještě jeden vypuštěnej Šolcák:

 

 

.: poslal martijan 28.10.2008, 18:52:00, Komentáře (1)

.: ko koko

Závody

Na střezivojicko-osinalický lesy mám zkrátka slabost. No necmrndej, když je to tak pěkný..   sobota

neděle 1

 

neděle 2

 

.: poslal martijan 7.10.2008, 21:22:00, Komentáře (0)

.: Bouřka nad Dračákem

Závody

 

Jak v divadle. Vyklonim si blány z kuchyně – a vejrám.. Vejral jsem si i na sobotních podkrakonošských závodech. Ráno na atomovej bordel a divně barevnou pidimapu, odpoledne zas na ambicijózního strejdu stavitele a jeho kámoše zlomyslnýho tušáka. No už to neni co to bejvalo, už nejsem žádnej lejzrokuk ani šerohlíd, ne vždy to prokouknu. A tak jsem tedy vochmatával tůjky a halekal nerudný slova..  Co, pak jsem se usmál a neděli si spokojeně užil bez hlavy-mapy. Taky to jde.. štafety / sprint

.: poslal martijan 8.09.2008, 22:51:00, Komentáře (3)

.: Sächsische Einzelmeisterschaften

Závody

V minulém týdnu jsem se k vyběhnutí nedostal. Hektický, blbě ufuněný časy. Stihnul jsem ale naplnit vanu všelijakejma jedama a pořádně se natěšit na víkend. To jo. Předmětem byl totiž vrchol podzimní sezóny, helmutlauf po stopách WC 004. A teď bych mohl masitě zaslintat, lyricko-epicky se vylejt.. Takže zase radši stručně: Závod to byl parádní, stejně tak moje lízání morku. A svalnatý kecy, že odskáču elitu po jedný noze? Kuš ty vtipálku! Už v půlce toužim po bufetu a podřazuju na tempo zimního přeběhu (s obligátním cílem pěkné vyhlídky). Chyběla jen krosna na křemenáče, bandaska na ostružiny a fotonáčiní.. Ale jak řikám, nádhera! schädel-karte

.: poslal martijan 1.09.2008, 19:11:00, Komentáře (1)

.: ISSOM 2006

Závody

A Bystrozrakej řiká: vidim vše skrz naskrz, nějaký mušincový pěšiny mě nerozházej!

Co s ním? / když hlava-mapa není berla, ale táhnoucí závaží, když nerudný kroutění hlavou všechno zabije, když vášnivý flusy rozesmutní pořadatele, ach jo, proč, když.. / Zrušit!!! PP: 1. etapa / 2. etapa

.: poslal martijan 26.08.2008, 20:36:00, Komentáře (3)

.: - vcukuletu -

Závody

Už už jsem si myslel, že všechny tortury svýho veteránskýho světa jsem si prožil. Starej, zkušenej, vypasenej, dalo by se říct – vole – pak se postavim na pátý ze šesti čísel a dějou se zas věci. To nepochopíš.. Svůj narezlej stroj jsem už rozmžoural a hekám si na tu první zvolenou co je na Křížový hoře nad Cvikovem. Začíná divně foukat a následně i pěkně cedit. Blány se mi ale napínaj, radost pohledět, na kapky tedy nekoukám. Haré, haré, odpočítávám si jednotlivý kříže a už vidim první lampijón. Zasnim se, jak jsem užasnej a – v tu chvíli zazní starý známý a nedobrý – škubrup – kůrva. Třetí vyjížďka a potřetí přervanej řetěz. Tak sedim nad vrakem, kňourám, pláču, koulim vočima a Bůh nic. Chčije a chčije. Víc jak půl hodiny lomcuju všelijakejma šroubovákama a zas nic. Občas zahraju nějakou scénku, hodim třeba řetězem do louky a pak zas, jak ten kokot, pobíhám v louce a prosim kámoše mravence o pomoc.. Nic! Prsty mám celý orvaný a pomalu myslim na hozenej ručnik a fešnou masérku v sauně. Už to otáčim, že to nějak sjedu bez řetězu a v tu, z něba, Leoš Bogar. "Ty to moc neumíš, viď, ukaž" – šmrdprd – a za tři minuty "jeď, je to v cajku, šaltr je jak ryba". Takže jsem jel. Hodina v hajzlu, celej omrzlej, vzteky napuchlej, ale se šaltrem jak ryba.. To na vysvětlenou, proč tak rád jezdim na kole. A tady je ještě pro představu nedělní hlava-mapa.

bez komentáře – foto Drtikol
 

.: poslal martijan 24.08.2008, 20:58:00, Komentáře (2)

.: Pod hvězdou eurokomisaře

Závody

Po delší době jsme zas s b-A zaveleli k misi za hranice všedních dnů. Hodkovice – Ještěd jsme minuli minulej tejden, takže co jinýho, hrr za našim kámošem Špidlínem do Jánských Lázní. Dvoračky jsme dali několikrát, ale bájnou Černou horu ani jednou, takže fakt hrr. Už ani nevim co jsme čekali, ale svýho údělu jsme se teda dočkali. Po startu byli všichni nějak diví až jsem zas zůstal polosám – se šťavnatými srdcovkami, vysušenými stařenami – s b-A a svými čtyřmi natlačenými rohliky s poličanem. Klasika. Bylo mi na blití, na sraní, na smrt, bylo mi smutno. Do toho tlačily kájenky a v duchu – ach – zas ty obligátní otázky.. Ale co, po 50 minutách se svět rozjasnil a opět bylo dobře. Bóže, stejně, jak já tohle miluju!   srdíčko

8,6 km – 650 m
 

 

 

bratr-Atlet v cílové rovince – taky dobrý – amputáto nemá šanci..

   

vrchol na vrcholu
 

   

okolo kolonády
 

a na věčný časy..

 

.: poslal martijan 9.08.2008, 22:04:00, Komentáře (0)

.: Mengeleho Valečov

Závody

Celej ubulenej se stále vracim k první etapě a postupu 6-7. Nevim na kom jsem chtěl vyzrát, koho jsem chtěl přelstít, každopádně jsem z rukávu vysypal originál a bez nějakýho dalšího rozhlížení rozrazil první kapradinu a vnořil se do prožitku přímé varianty. Joj! A že to ovlivní  všechny moje pocity na další čtyři etapy? Kuš! Hlavně nahonit ty sekundy.. První ostružinový šlahouny přeskakuju flopem, druhý už ale po mě chňapaj a jak krakatice stahujou ke dnu. Pohled za záda zjišťuje zavřenou petlici – no way – a čirý zoufalství je na světě. Jak může být dlouhých 100 metrů? Trhám HARdres, helmutský kaďky, trhám kůži na blánách, i mapník je už napadrť. Sevření ale ještě houstne, ostružiny jsou snad už do dvou metrů.. Bečim a ze zoufalství padám na kolena a pak ještě níž – na břicho. Mnoho metrů se pak plazim a děkuju ušákům za jejich vydupaný tunýlky.. Po nekonečných sedmi minutách boje jsem na druhém břehu a začíná mi nový život, mno, zaprasenější zelenou jsem tedy nezažil.. Jinak ale závody good, né?

   

a vyjuchaný blány (zarytý trny už ale pomalu vyhnívaj) 

::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

only for boBr: 

photo by saudek 

.: poslal martijan 5.08.2008, 21:33:00, Komentáře (6)

.: A-petit

Závody

No bída. Při sobotnim sprintu jsem spadl z pětky na desítku, pak šel ze šestky na osmičku, na devítce si zajuchal a vrátil se pro sedmičku. S boBrem KO, takže skoro slzy. V neděli to bylo lepší, ale zas už netáhly blány. Těžkej život.. sobota odpoledne / neděle / web

 

    

Prohra byla ještě milosrdná, 2x sjezdovka s Hezounem. Zasloužil jsem si víc..

 

.: poslal martijan 30.06.2008, 21:24:00, Komentáře (0)

.: Zacyklen

Závody

Hele co zas budu líčit. I když jsem schválně trochu počkal, prdel ve vzpomínkách dominuje. Sedum hodin je sedum hodin a to je zkrátka na tu moji pannu dost. Až jsem si místy řikal, že bratr-Mengele by to nevymyslel líp. Ale jinak good! Bratra-Atleta, jak dostal nenadálý krámy, jsem nahradil sestrou-Zuzkou a jelo se. Jasně. Nebyl ubulenej folklór, ten chyběl, ale Zuzka to svym šarmem nahradila, to zas jo. A šlapala až se tajil dech, 13. flek a těch 113 km hovoří za vše.. Vždyť řikám, good! hlava-mapa / srdíčko (nenadálym poklesem neni smrt, ale moje lamentování nad zas přetrhlym řetězem) / web

konečně: v cíli! 

         
          (konečně: start!) 

.: poslal martijan 19.06.2008, 21:44:00, Komentáře (2)

.: boBr Cup A

Závody

Sobotu už rozňoupávat nebudu, celej upíčenej jsem skončil na devítce, takže co bylo dál ani nevim. Ale vim, že s moji představou midliku to moc nekorespondovalo. Takže fuck!   celá sobota

Zato nedělní klasika! Dlouho jsem neběžel něco takovýho, co by mě tak uspokojovalo. I když jsem zhebnul, i když jsem dělal ze zhebnutí chyby, i když jsem se prodíral a všemožně odíral. Jo, dobrá práce! Nad svými zákrutami jsem se spíš usmíval, a tak to asi má být. Takže závod roku? Mínit není činit (modrá=plán / červená=realizace). Za pozornost stojí Ďuňďova zelená obíhačka a Jaruzelskiho nezaznačená sestra-silnice na 18. Jo, jsou to věci..

.: poslal martijan 9.06.2008, 22:03:00, Komentáře (4)

.: A dalších 41 kusů

Závody

sobotní Kyselka

Sběr kontrol pokračoval i o tomto víkendu. Žádný zákeřnosti se snad ani nevyskytly, až by se dalo leccos napsat o spokojenosti. K uspokojení ale nakonec nedošlo, chybělo líp vyštelovaný turbo, přijatelnější fahrenheity a lepší skóre s klukama s bobrem. Nu co, do Bohnic to ještě trochu pohladíme a třeba bude líp..

nedělní Popovičky

a 1+ za nedělní dětský závod!

 

.: poslal martijan 2.06.2008, 22:18:00, Komentáře (2)

.: Bezmoc

Závody

No si představ. Máš hodinu do limitu a zbývá už jen jeden sirotek ve stráni. Řikáš si, jak si pro ten lampijón doskáčeš po jedný noze a druhou budeš mít třeba za hlavou s prstama v nose. Je hezky, předchozích 31 kontrol tě uspokojilo, a už se vidíš u tý opečený kejty. Prostě zase pohoda. Nastavíš azimut a nedočkavě se hrneš rovnou na nejvýraznější hřbet pod vrchol. Už z dálky tam vidíš nějakou odhrabanou hlínu a v duchu si hartusíš, že tahle superprémiovka byla tedy víc než zadara, až skoro hraješ uraženýho, dalo by se říct. ... Padesát minut nevěřícně běháš ve stráni až prostě zhebneš. Nemáš lampijón, nemáš ani sílu. Na nic, ani na teatrální čílení, ani na upřímnou slzu. Odevzdaně se pak klátíš zpět, pokořen nejen Žendou, ale i stokilovym Lédou, kterej to prokouk. Ach jo.. Řešení: údolíčko na odvrácený straně Bornýho / celá hlava-mapa

.: poslal martijan 19.05.2008, 22:34:00, Komentáře (1)

.: Jak to vidí boBr

Závody

"vole, takový chlapácký, pěkně dřevorubecky huňatý, vždy snaživě vyhřebelcovaný, gelikem natužený, občas i pitralónem napajcovaný, ty moje perverzní lejtka, vole, sem prohrál s Idolem Martijanem, chtěl sem žezlo, nemám ani chlup, bídnej život, ještě blbější džilet" Takže jedno životní moudro Marku: trpělivost chlupy přináší! pro formu přikládám víkendový štreky-heky: Borný / Saxbo sobota / Saxbo neděle

.: poslal martijan 5.05.2008, 22:37:00, Komentáře (3)

.: šum svistu

Závody

Můj výsledek se složil z běžecké nepohody a ještě horší navigace. Zkrátka, hebnul jsem tak, až jsem zhebnul a vynechal kontrolu. Kamarád boBrr se pak zasmál nad zaslouženym buřtem a já – povzneseně – snad konečně začnu něco kloudnýho s Elin. V HDR mi to totiž svědčilo..   hlava-mapa

.: poslal martijan 28.04.2008, 23:06:00, Komentáře (2)

.: Sezóna otevřena

Závody

A že sem nezustal za pecí, mohl jsem v tý satanský kose pěkně chcípnout  / na starý dobrý ksichty zase vesele mrknout. No neni nad ten pocit. Blány napadrť zmražený – sotva to vohybáš – marně si dejcháš na fijalový nehty a teď to "za kolik to máš voléé?" Už se mi stejskalo, dalo by se říct.. hlava-mapa

.: poslal martijan 7.04.2008, 21:46:00, Komentáře (2)

.: Bellino massacro

Závody

 

/blbý gesta před startem/

Hlavně žádný slzy nebo divadelní scény, řikám, a koušu jazyk na zbývajících 20 kilo. Blány nekonečně bolej a už jen tak přidušeně kolem sebe plácaj. Myslim na chleba s kečupem a kyselou okurkou, pěkně opepřenej, tak jak jsem to míval rád v patnácti. Nevim proč a jak, ale na talíři mám i další už dávno zapomenutý pikantnosti.. Radši ale srkám karamelovej gelik a další dva kiláky mám co dělat s rozhoupanym blitim v krku. Pěkně to uteklo, to jo, už jen 18.. a předbíhá mě amputáto. Hopsá na takovejch blbejch pérech a je jistě dobrej. Zkoušim se na něj podivat oběma očima – jsem ale špatnej – tak tak zašilhám. Než doostřim, je na obzoru.. Posranejch deset.. Jedna Viničná, kterou si teď loupu jak kubánskej pomeranč. Odpočítávám každej krok. Číslo, který občas uzraje, znásobim, odmocnim, proložim křivkou. Díky sedmi minutách na kilometr jsem v oblasti vysoký matematiky, takže v prdeli.. Pak se jak namalovaná kulisa vynořuje Koloseum. Chtěl bych si to nějak ověřit, ale díky celkový přitlumenosti jen tupě a odevzdaně věřim. Cíl?! Celej vyděšenej na plotu nataženej, na hodinkách 3:53. Hlavně žádný slzy nebo divadelní scény, řikám. /Řím – věčné město/ Obrázek dokreslí videa, doporučuju 30, 35, 40. Je to minimálně k pousmání..

A výlet dokreslí obrázky:

    

    

   

    

    

   

P.S. a bratr-Atlet: 3:14!

 

.: poslal martijan 18.03.2008, 23:38:00, Komentáře (3)

.: Tak zas šlus a padlá opona

Závody

Je to za mnou, jak ta bezbarvá sezóna, tak i ten bezkrevnej závod na Přivýšině. Bulim a hekám, chci tak mnoho? Trochu tý invence, úderný myšlenky, rozvernýho juchnutí? Ne, ne. Slízni bezduchej skorelauf, tady a teď, vosvišti těch pár pospojovanejch kontrol v bordelu a táhni k dalšímu závodu, k další sezóně. A nebul, asi ti neni přáno.. Nic. Vloni jsem si řikal, že trochu uberu a závody si pořádně vyberu. Nepodařilo se. Sedám na lep každýmu druhýmu joudovi, trápim se, dávim se, abych zase zjistil, že nejlepší je to, co si sám za barákem postavim. Atd. Takže, začíná období čvachtajícího velblouda, huráá!!

poraž si svýho reproše – v bordelu..

 

.: poslal martijan 5.11.2007, 20:47:00, Komentáře (4)

.: Vzdechy ve skalách

Závody

ještě že tu máme ty barvičky..

nohy plný žluče / žaket mi skáče do náruče - ve stráních toporně klopotám / nad údělem blekotám –

je to takový nějak hrubý / mířim si to do záhuby..

Po poměrně pěknym začátku přišel homopostup na 9. Přesně to, co nesnášim. Hezky kolmo na zarostlý paseky a atomový hustníky. A je to paradox, byl to jedinej postup, kterej jsem vyhrál...   Pak následovaly technotraverzy (bez hřebů!) a ta škubavá smrt, no kuk sem.

.: poslal martijan 29.10.2007, 18:14:00, Komentáře (3)

.: Ostróv!

Závody

S hodnocením sobotních zážitků jsem schválně chvilku počkal. Co s tím udělá, jak to rozloží ten pozitivní filtr? Ta falešná kámoška paměť. A nemýlil jsem se, vždyť svýho hromburáce už chvíli znám! >>Góód!<< A že jsem málem zhebnul na bělavou zimu? Nebo že mi ostrý úhly málem vopíchaly dlaně?? >>Ále!<<   /topič v podpalubí přikládá, na lodi je skvělá nálada.../   celá štreka

.: poslal martijan 22.10.2007, 20:28:00, Komentáře (4)

.: Strejda na vejletě II

Závody

z pětky na šestku nebo na devítku??

O víkendu se taky běhalo. V Jablonci. A moc jsem si to tedy neužil. Ráno přežraný bachor tížil, plány na vítězství křížil. Odpoledne jsem bekal taky, to zas kvůli vynechaný kontrole. Ještěže mám ten rodinnej život se třema křivochcalkama, jinak ani nevim pro co bych už žil...

z jedenáctky na třináctku nebo radši rovnou domu??

dopoledne

odpoledne

 

.: poslal martijan 15.10.2007, 21:54:00, Komentáře (2)

.: Slzy, hovno, divej šaryk a kontroly

Závody

Víkend jsem si prožil. V sobotu jsme si s bratrem-Atletem zase zahráli na cyklisty. Letos už potřetí, proto se nezdráhám vzdechu, že naposledy. Kolo se mi polámalo, prdel hodně otlačilo. Šestihodinovýho Bloudila jsme si ale užívali. Třeba jak jsem hned, tak asi po deseti minutách, hodil rybu přes řidítka. Jak jsem jen koukal, tak blbě a zpomaleně, jako když opakujou gól do šibenice, jak se to mý drahocenný kolo překlápí a dopadá ne zcela správně přehazovačkou na kámen. Taková prdel. Variabilita byla zúžena na 3x3 (slovy: tři tácky ve předu, tři vzádu). Pomyslim úžasnej komfort, vzpomenu-li, jak jsem polovinu puberty řídil libertu 1x1. Pak jsem orval nášlap, a v zápětí ho zapatlal rozšláplym hovnem... Tak trochu jako můj život. Pak přišly kopce. Ve šplhání na Drábovnu přešlo sledování subjektivních pocitů ve sledování času. Najednou bylo zřejmý, že superkontrola č. 1 nebude v půli cesty, jak bylo v plánu, ale tak-tak nakonec. Herky líný, nesvištivý. Navíc bylo taky patrný, že západní varianta sběru kontrol nebyla zrovna nejsprávnější. Ale co, dvě hodiny před limitem jsme konečně jedničky dosáhli, skorelauf oběhli, skálu u desítky slanili, granáty odhodili, kvízy vyplnili a – zbývala hodina. B-A začal hekat, hrát křečový blány až se na scénu vnořil šaryk. Lehkym krokem a s nepřítomnym výrazem se přiblížil, a jen tak mimochodem, tak jako z plezíru, srdnatě sevřel. Bratr nelidsky zařval, přesvědčivě zahrál trochu Thálie a získal tak zas trochu lidského uznání. A od tý doby už žádný křeče, žádný ronění – honí jak na začátku! Až na tu vzteklinu ve voku... Nakonec jsme to přece jen trochu přešvihli. Ale co, na blejskavejch medajlích to nestojí, hlavně že už je to za náma!!!

používá šaryk fluoru nebo perličku?

hlava-mapa , výsledky

V neděli to už byla rutina. Normál mapa, normál kontroly, normál ksichti. Zkrátka oblastní závody na Kosti. Ale – dobrý závody! kuk – sem

.: poslal martijan 8.10.2007, 21:04:00, Komentáře (5)

.: Ve skalách

Závody

Závěr uplynulýho víkendu se mi zas vymknul. Na kokoběhy jsem se těšil, to jo, vždyť to bylo chalupě nadohled, ale ty blány... V sobotu jsem překypoval. Jak odhodláním, tak powerem. Sice s nějakym zašuměnim, na osmičce ale ve slušný kondici a s pohodou. Pak ale jeden krok bokem, křup-lup a najednou úplně jinej svět. Dlouhej postup na devítku ještě odskáču bez hroucení, pak ale řešim spíš nabouraný hnát než vidinu bujarýho vítězství. Traverzy navíc nepolevují, co kontrola to homochyba. Všechny snahy pak končim před šestnáctkou, dvě kontroly od sběrky. Nějakej uondanej. V něděli jinej chlapák. Hnáty bolej obě, odhodlání skoro žádný. Koukám se na to z vysoka, jako že bude výlet. Brouzdám se rosou, kapradím i vřesem, poklusávám za svým cílem. Skoro beru za ty dvě hoďky peška, ale takovýhle běhy mě docela baví. Akorát ta šťávička mohla být teplejší, její arktičnost mi teď zatraceně cuká nosohltanem. Za pořádný zážitky se ale platí, to jo, ...     pěknej midlik pořádná klasika

.: poslal martijan 17.09.2007, 20:24:00, Komentáře (0)

.: Nach Jungfrau, vole!

Závody

Tak hele, kdo si myslel, že si počte něco o velký hrdinný smrti, má šlus a taky smutek. Škodolibá zubatá se někde zapomněla – a Jirka je tady! Celej a veselej, může chodit do schodů, ze schodů, za žvancem popoběhne. Takovej učiněnej zázrak! Takže: po řádný aklimatizaci, mnoha soustech a nalokanejch litrech, stojíme s b-A na startu. Štelujem tempomat na pět a stále si sníme ten bláhovej sen. Davy dusaj, ale my moudře a rozvážně, jistíme to ze zadu pohledem na vykrojený maminy. Bubny bouchaj, zvonce zvoněj, brzda je ale dostatečně zatažena. To až pak na desítce, když dáváme prvního pořádnýho gábla a trošku povolujem kravatu, předbíháme slepýho s doprovodem.. Srdcovky s baťohama ale teprve čekaj, natřásaj se kdesi v nedohlednu a žijou svou odtučňovací kůrou. A b-A hrabe kopytem, jako by vnímal ty možnosti. Halt, přednáška o vykřičníkách, sleduj tempomat ferdo! Na půlce stále v poklidu. Nic nesmrdí ani nehnije. Jen ty vzpomínky. Na linecký koláčky, odumřelý blány a tak. Hohoho. Štíty už jsou na dosah a představení začíná. /tempomat stále funguje, na bůra máme k dobru čtyři minuty/ První zalamovák. Meryny jsou rudě uřícený a pomalu zdechávaj. Šortkaři hebnou taky, jsou ale houževnatější. Tak asi jako Miloš. Na třicátym ve Wengenu ven z lesa, zase špalíry, nebeská muzika a furt normál stav. Spousta míjenejch mrtvol v nepřetržitym stoupání ale kýve ukazovákem, že to přijde, fik-fik, ani nevíš jak, jako když gilotýnka cvakne.. Její polechtání ucítim ale až na 38. Na vnitřní straně stehen to zatrne a zlověstně se zachvěje. b-A se na to nechce koukat, citlivka, bere tabletu a dupe k mrakům. Já se otřepávám, do bolesti ale už nejdu, bůra-nebůra, a v poklidu si užívám husí pochod po moréně. Žádný lokty a hluboký vzdychy. Pod kulisou velkolepejch štítů. Už vim – doběhnu to – vim – nechcípnu tu – vim – že je to nádherný až neskutečný. A s tim i dobíhám. Při smyslech a s úsměvem. Holt stane se, i mně se může splnit sen... něco o závodě je tady a tady

start 

cca 7. km 

moréna – cíl nadohled

 

 

doběh 

cíl.. 

fotky z www.swiss-image.ch  (foťák jsem raději nebral, vysvobodily by mě až vybitý battery)

------------------------------------------------------------------------------------------------------

z aklimatizačního pátečního výletu..

Kleine Scheidegg 

doběhová cesta 

Grindelwald 

dole Lauterbrunnen – 20. km 

only for Léda! 

tak kam asi příště?? (pod severní stěnou Eigeru)

 

.: poslal martijan 10.09.2007, 21:52:00, Komentáře (3)

.: Po 5D

Závody

Tak hola shora. Kolbenka spasitele volá... Dovolenku jsem zařízl rozmáchlým tahem dlouho plánované performance v elitě. Sebekriticky hrknu, že jednotlivá čísla byla dost rozkejhaná. Chvíli jsem se euforicky vznášel, abych zas za chvíli nad něčím procítěně bečel (většinou tedy nad nekonečností osinalickejch strání). Scénář byl ale dost často předurčen. Nejlepším pisatelem byl jednoznačně Pekka, to jsem ucmrndával od startu až do cíle. Na druhém konci top 5 byl Doktor Mengele se svojí místy "těžce" bezohlednou druhou etapou a Bolševník Bé s homo etapou č.1. Tak to ale v životě chodí, jedna velká rozháraná sinusovka. A ostrý lokty, hrkavý scény, jako na startu e5.   Kdo nebyl, zaváhal. Já sundal čtyři kila, serval holeně, achilovku, ale good. Závody dobrý!

A vítězný nejonanističtější postup:

/z kontroly 2>3>4 ze druhé etapy/

Pokud se pochlapim, ještě to sem doskenuju.

.: poslal martijan 19.08.2007, 19:56:00, Komentáře (0)

.: PP

Závody

Závody pro mě začaly už pátečním nočákem. Téměř spící jsem si vzpomněl na bezhřebový boty, který jsem si tedy hned začal vyrábět z těch bot hřebových. Souboj s kombinačkami byl neúprosný. Během víc jak hodinového zápolení mi zůstaly na dlani puchýře téměř neuvěřitelné velikosti. Samotné závodění už tak srandovní nebylo. Byl jsem zastižen v navigačním útlumu, téměř permanentním. Šmejdil jsem jak zamlada! Holt, komu není dáno, tomu není ani pomoci... Zato se dařilo v oblasti sázek. Během pár hodin jsem si slušně zaplnil batůžek. A dluhy tu jsou následující:

= Koloušek

= Hezoun

= Požírač

/klucí, díky, bylo mi ctí!/

No a ještě nějaký mapy do šupliku:

1. etapa

 

3. etapa

Na Osinalice už snad budu zoptimalizovanej..

.: poslal martijan 12.08.2007, 19:03:00, Komentáře (3)

.: Hodkovice - Ještěd X

Závody

4 atleti + 1 kustod

Díky přesunutí Dvoraček do června to už vypadalo, že letos ani mezi bratry-vrchaře nezavítám. Blanka Paulů, moje tradiční soupeřka, už jistě hledala slzy. Pak ale eurokomisař Špidlín zaštítil ještědskej rozpis a moje pověst byla zachráněna. Vydal jsem se do Hodkovic vydat ze všech sil. Když jsem ve čtvrtek začal čekat na fazónu, netušil jsem, že to bude taková líná mrcha. Do dnešního rána nedorazila, a to jsem na ni z otevřenýho okna každou chvíli procítěně houkal. Můj výsledek byl tedy předurčen. Kluky stepilý jsem pustil už v ulici za hodkovickym náměstim, že je třeba v kopci doženu. Po 500 metrech, za kruháčem, se utěšuju, že cestou udělám aspoň nějaký bomba fotky. Spousta rozkejvanejch starců, kluci v prestižích nebo fešák v buzna oblečku. Holky srdcovky už byly za obzorem. Chvíli si tedy poklusávám, občas zmáčku čudl. Nikoho nedobíhám, naopak, kameny se valej okolo mě. Pod Javorníkem mě začínaj píchat enervitky, tortury se už nezbavim. Bolí mě Malevilem pochroumaný rameno, tahá mě achilovka, leje ze mě jak z vola. Připadám si jak měsíc neběhající bratr-Atlet, co mě právě předbíhá. Za Pláněmi konečně hvězda, ojíždim buzna oblek a permanentně píčujícího Alexe. Když dobíhám ke stavbě století, mnozí jsou už vyklusáni, převlečeni a v objetí žen jistě i naobědváni. Jinak mám ale atletiku rád, je to taková moje nedostupná (kozatá) blondýna. See you in Interlaken!

Hezi vyhlíží potravu

 

první lajna

 

mezi klukama (Hodkovice)

 

mezi klukama (pod Javorníkem)

 

bez kluků (za Javorníkem)

 

nezlomný bratr-Atlet pod Rašovkou

 

3x heja Hezimu – 3. flek a Augustová k tomu (kdo si na něj chmátne, dva týdny neprohraje..)

výsledky

 

.: poslal martijan 4.08.2007, 21:37:00, Komentáře (0)

.: Advanta III

Závody

1. etapa

Po usilovných Ještědech, který jsem nasadil v uplynulých týdnech, vydal jsem se pod Orlický hory, abych taky něco prodal. V první humus etapě jsem ale spíš nakoupil. Nic moc, samý braky. Přes noc jsem se tim probral a do druhý sprinťácký etapy nastoupil se zašitejma kapsama. No co budu zas líčit, hvězda největší. Čirý štěstí mi sice trochu zakabonil naposled startující Náš-Lukáš, ale i tak, skalpy lítaly vzduchem. Takhle pěkně mě můj, dekády šlechtěný, smysl tušák ještě nevedl. Konečně závod jak má být, místo tupé fyzičky rozhodují komplexní dovednosti, zvláště ty mimosmyslové. Na odpoledne jsem se zase vyladil, bohužel laškování majitelů sjezdovky s pořadateli způsobilo posunutí startu a má famózní forma se rozplynula jak pětikilo v Dájině peněžence. Přesto – do poslední etapy nastupuju po Hezounově boku, nadohled čelu. Ale protože těch Ještědů zas tolik nebylo, kyslík chybí už od začátku a Hezi mi po dvou stech metrech nekolegiálně zdrhá. Pak to ještě zkoušim chvíli se Štěpim, ale dávim se taky a raději jdu na desítku přes zelenou horu, kde se definitivně zasekávám. V následující stráni mě dojíždí plně naložený homo-bus, ale to už si plácám tu svou obvyklou. Sedmnáctku nacházim tak, že se objevim u jednadvacítky, a tak. Dobíhám celej orvanej na devátym místě, s nostalgickejma vzpomínkama na sobotu. Jo, závody to ale byly dobrý.

2. etapa

 

3. etapa

 

4. etapa

 

.: poslal martijan 8.07.2007, 22:34:00, Komentáře (2)

.: O-mega

Závody

Pln očekávání jsem vyrazil na východočeský žebříček do kopců nad Jablonec nad Jizerou. A musím říct: nebulel jsem, závody to byly dobrý! Pravda, ty pyšný krakonošský stráně se zdály mnohdy nekonečný (8,4 km a 580 m př.) a stavba některých kontrol byla – ehm – drsně bizardní, ale ten les, ten byl parádní. V takový mlsce se neběhá každý týden, takže fakt spokojenost..

 

.: poslal martijan 23.06.2007, 22:23:00, Komentáře (2)

.: Ruská Ruleta III

Závody

V sobotu jsme se s bratrem-Atletem-cyklistou vydali pro vavříny. Mrazík byl dobit vloni, logicky, další metou v pořadí byl zdeklasovaný Maxim. Našlapaná kilometráž sice moc k optimismu nestrhávala, já si laskal svých protrpěných 65 km z Malevilu (a bratr krásnou nulu), ale jak říká klasik: všechno je o psychice vole! Takže si věříme! Poučen ze svých obvyklých technických problémů, zahájil jsem ladění stroje už ve čtvrtek. Byla to těžká dřina, i já s tím měl problémy! Prorezlou mrchou jsem prolil půl litru védéčka, zhekaným výrazem pak i půl litru slz, zanejtoval jsem si prst do řetězu. Svině! Na helmutskej jíl z Malevilu pak beru majzlik, ale jinak je štěstí. Ventilek ani přehazovačku jsem neurval, jen ta ožvejkaná kazeta občas cvakne.. ain´t easy.. Ráno divoce liberecky mží. I když bratr-AC čeká, že řeknu "hele vole, serem na to", já hraju tichou vodu a jede se v dál. Takhle to já někdy dovedu. Naštěstí! U Mnichova Hradiště je sucho a veskrze příjemně.. Pak to rozjedem. Ve svejch euforickej šklebech jsme ďábelsky sehraní. Baví nás to! První, druhou i třetí hodinu. Bratr občas orgasticky hekne, ale jinak se drží, stejně jako mu držej stehy na napínajícím se koleni. Láme se to v Jestřebí, fakticky i obrazně. Polovina ze sedmi hodin utekla a najednou je třeba se zamýšlet nad návratem. Rušíme tedy Karolínu a okolo Bornýho se vracíme přes Mariánskou cestu k Bělé. Čas presuje, neni prostor na dumání "jak, co a proč". A bolest nepřichází, užívám si to až do cíle! Parádní závod – ach – ta báječná cyklistika!!! Po několika chybách (zejména ze 4 na 3) a pár dohledávkách bereme osmé místo. Potenciál tady je, to víme.. Takže za rok, Maxime! většina naší trasy /115 km za necelých 7 hodin/

Made in Malevil /čtvrtek/

 

Made in Ruská Ruleta /sobota/

 

.: poslal martijan 18.06.2007, 22:07:00, Komentáře (1)

.: Masturbace mozku, masturbace těla

Závody

Týden midliků jsem uzavřel orgasmem na MČR. Závody to byly přiblblý a nepovedený. Že byl dobrej bufáč, to mě moc nerozněžnilo, připečenou klobásu si můžu dát za barákem Na Kačáku a ne na druhym konci republiky. Shromaždiště, parkování, výběr terénu, všechno zralý na pěst. A tratě? Jo ty tedy byly! Jak vystřižený z roku 85. Bezduchý a zprzněný, absolutně míjející všechny delikatesní zákonitosti, o kterých se hlásá skoro v každym čísle časáku OB. Aljošo, koukni se do něj, někdy... Nebudu to dál opisovat, totálně jsem zabil víkend a už to nezachránim. Jen z toho beru ponaučení, že další podobnou vykuk-akci hodně rozvážim.

sobota – rozběh B 

neni nad poctivou a mokrou zelenou

 

opět "laser" – neprobíhal jsem skalním městem, ale roztroušenými metrový-
mi kameny

 

proč ne, mohlo to být i na rozcestí

 

aby se neřeklo, že to je jen ustřižená klasika, zachráníme to houfem
dětských kontrol...

neděle – finále D

furt dolu, pak šmrdlání v humus stráni a oslava konce pod zamaliněnym ve-
denim, panečku, to je odvaha...

 

.: poslal martijan 10.06.2007, 19:50:00, Komentáře (5)

.: WRE?

Závody

Závod v Mostku se mi vykloubil z plánů. Maloval jsem si svižnou trať, co se mění jak duhová kulička. Samej odlesk, pomíjivá krása, jen oči na ni nechat. Tak jsem byl bláhovej. Ach! Místo toho kolmý údery na pruhy nazelenalejch pasek, za kterými se vždy v nějakém kamenném shluku tajil lampijón. Pátá kontrola stejná jako šestá, šestnáctá jako osmnáctá. Nuda, žádný zmiňovaný změny směrů, jen otupělý kopírování stráně. Žádný dlouhý postup, náhorní letecká rovina netknuta. Škoda! Férově ale dodám, že pro mě závod skončil ještě před těmito zjištěními, na čtyřce, kde marně čuchám a roním slzy. Ztracený dvě minuty jsem už nerozdejchal. A to jsem stál dva metry od ní. No ale úplně nejhorší věcí na tom všem je to, že mě vykostil bezzubej DJ BoBrr. Vykoledoval si tím šest pivínek a moji bezednou nenávist. A žal, že už ani sázky mě nevytáhnou z bahna divnejch výkonů.. A za týden repete! Otázkou je, jestli to vůbec má smysl se na něco zase těšit..

.: poslal martijan 3.06.2007, 21:57:00, Komentáře (2)

.: Mlýnské kameny

Závody

Na sobotní závod jsem se vydal se čtyřmi křivochcalkami. 2 + 1 + tchýně. Bylo sviňský vedro, nohy zas netáhly a trať byla nebývale přiblblá. A tak jsem se těšil!   Zase jsem si naříkal, jak se celý den sesul díky jednomu ambicióznímu staviteli. Hore-dole, hard-core, kontroly rozestoupený jak na niti navlečený korálky. Bez ladu a skladu, hlavně bez nápadu. Sakra – stavba tratě – to má být výzva, souboj, jak přelstít a obejít. Ne, my pořádali mistrovství světa, jak zlikvidovat, jak znechutit.   Jasně, jsem zas sensitivní jak pobledlá baletka, ale nějaký zásady by se ctít měly. Když ne nějakou bomba myšlenkou, tak třeba alespoň pořádnými popisy. Škoda, mohly to být senza závody, protože všechno okolo jinak fungovalo. Levharta Lenharta na vás, bando stavitelská.   celý příběh

.: poslal martijan 28.05.2007, 22:05:00, Komentáře (4)

.: Kalichem do dna

Závody

Panna

Třebušín

Lepší byl sobotní výlet s dětičkama na hrad. Bylo příjemně, Dája moc neprudila a výhledy taky byly. S úsměvem jsem párkrát vzpomněl na kolegy v rovinách, jak melou zelenej podrost a vyhrávaj medajle, ale asi nějak stárnu, jejich trápení mi bylo ukradený. Těšil jsem se do Brný na Žendovu zahrádku. V neděli mi to nedalo. Přece jen, závody byly za barákem, chvíli tedy přemejšlim i o vítězství. První kopec ale definitivně láme tempo a pak normálně a bezhlesně už někde v půlce umírám. Nemůžu do kopce, ale ani z kopce. Asi forma! Bezmocně si plácám nožičkama a odlejvám trvalý vzpomínky...

Tak vypadá nekonečno – Ďuňďův pytlik

.: poslal martijan 20.05.2007, 21:48:00, Komentáře (4)

.: Málem Win

Závody

To byla jízda! Ještě, že moje soudný tělo zas sehrálo polykací problémy, to asi jak jsem běhal se žlutejma botama, že mi v pátek nezbylo nic jinýho než se přehlásit mezi beznohý a kojence, na šedesátikilometrovej midlik. Jasně, byl jsem trochu nevrlej, měl to být jeden z letošních vrcholů. Mezi chlapákama na stovce by mi to slušelo líp. Tělu ale neporučíš, utěšuju se. Kouknul jsem na večerdu (Pat & Mat) a šel se podivat do sklepa, jak to vypadá s ořem. Setřel jsem všemožný nánosy, vždyť jsme sedlali naposledy v září, znalecky pohmatal gumy a rozhodl se pro pumpování. Mám skvělou pumpu zn. CLASSIC s budíkama, které informují o úspěšnosti fuků. Vzpomínám na anabáze s honilkou a usmívám se. Dlouho se ale nesměju, urval jsem ventilek... Když jsem se uklidnil, dal jsem třistametrový kolo okolo baráku – cyklosezóna mi právě začala. Do startu zbývá dlouhých čtrnáct hodin. Ráno už polykám normálně, je modrá obloha a jsem docela mrzutej. Vezu Vlašáka na dřívější start dlouhý a zcela prostě mu závidim, no co, alespoň se moc neunavim. Než dojedu na Malevil, objevují se mraky. Než složim kolo je zataženo a začíná pršet. Než odstartuju, "chčije jak svině", za pět minut jsem totál. Přemejšlim o smyslu a kolo mám tak o deset kilo těžší. Okolo jedou teniskáči, jeden z nich má nejspíš kolo z Lídlu, kde jinde by koupil takovej pěknej půlmetrovej stojánek. No jen koukám... Ženy maj promočený prdele se zařízlejma oblečkama, koukám raději tam. Voda, bahno, zima. Jsem strašně rád, že jedu tuhle trať, Vlašákovi přeju tu jeho. Po vyjetí z luk je konečně trocha normálních cest. Daří se mi odpoutat se od bizardní společnosti a vydávám se k čelu. Za Zdislavou na zas jednom poli ale moje snahy hatí jakýsi bombarďák, co mě nepochopitelným předjížděcím manévrem posílá k zemi. Jsem deset metrů od kola, mám pochroumaný křídlo, kyčli a asi utržený lejtko. Než se stačim probrat a jednu mu vypálit, je včudu. Místo toho zas koukám na stojánek z Lídlu. Od Rynoltic můžu jet pouze na kašpara nebo na velkej tácek, jinak motám přehazku, jo a mám taky nějak ojetý brzdy. Bolí mě prdel, za krkem, natržený křídlo, natržený lejtko. Žebra taky tlačej. Chci naznačit, že očistec právě začal. A já se čistim! Normálně divoký sjezdy, např. ten do Oybinu nebo z Hvozdu, jsou v tomhle stavu o život, vlastně jako celých posledních deset kilometrů. Dojíždim totálně vyřízenej, v cílový rovince, zcela symbolicky, namotávám přehazovačku už definitivně... Takže abych to shrnul: už se těšim na Ruletu! /mapa – fotky – video/

.: poslal martijan 13.05.2007, 21:56:00, Komentáře (0)

.: 3x Ferda Midlář

Závody

Nejdřív jsem to zkusil s učedníky na středečním AMČR v Liďákách. Hezy to tam do tý dost blbý mapy nafrkal tak, že se občas diskutovalo, ale. Já byl v klidu, v břichu mi šplouchal kolbeňáckej oběd, na roztáčení to zrovna moc nebylo. Spokojil jsem se s doběhnutým Ropákem a se splněným životním snem – vorazil jsem Bajeřika, vole! celá trať Dalšími díly bylo Saxbo. Původně jsem si chtěl hrát na chlapáka a plánoval elka, v pátek jsem se ale probral a stihnul se přehlásit mezi svý soupeře do káček. Vymluvil jsem se na polykání, jako že bolí v krku a tak. Hele, a byl to dobrý tah! Oba závody jsou mi milý, zejména svoji délkou a tedy i faktem, že nestíhám chcípnout, že se dá doběhnout s úsměvem. Na stupních mi pak dávaj Svijany pro mámu Dáju, tak co si zas přát více...

Čirá radost ze životního úspěchu (zachytil obdivovatel Velkého Idola DJ Bobr) 

V neděli mě trochu zklamalo to, že jsme nebyli zataženi do nedalekýho skalního města. Místo toho ošukáváme vysoký táhlý hřbety, nutno ale dodat, trať není vůbec přiblblá, spíš naopak. Takže: myslím, že jsem se konečně našel, mojí láskou jsou midlíky!

   

.: poslal martijan 6.05.2007, 18:20:00, Komentáře (3)

.: Oblastní přebor v midliku..

Závody

..mi vůbec nesednul. Sotva jsem šmajdal a téměř každou kontrolu jsem si něčim opepřil. A tak jsem se na tu břidlici těšil! Mno, Hezy vyhrál, Bejeřik byl třetí a Ratitae sedmej. Je vidět, že to ve středu flákám a ordinuju si ty nejkratší farsty. Takže – konec lehů – od středy jdu do toho plnokrevně, hoši..

 

.: poslal martijan 22.04.2007, 20:32:00, Komentáře (0)

.: Strejda na vejletě...

Závody

.: poslal martijan 17.04.2007, 20:15:45, Komentáře (5)

.: Nach Linec

Závody

Protože jsem línej  sám tahat, koupil  jsem si v sobotu na lineckym tržišti Bekeleho  Mambu. Přišel  mi sympatickej  a jeho půlka  za hoďku mi taky lícovala s plánem. Ale spolehni se na Mambu. Mamba ráno nikde! Fňukám a bulim, na celou robotu jsem zase zůstal sám!

Naši maratónci to ale taky nepodcenili. A nutno říci – byli úspěšnější!

Die zalepená koza

 

Mažeme blány a bolavý rány

 

Šláftruňk (90 minut do startu)

 

Vysraná břicha, ústa plná úsměvů a hurá na start

 

Po 290tym maratónu (Vašek Krejsa a melody boys před odjezdem)

/Tak hele, moc to rozmazávat nebudu: Když ráno Mamba nepřišel, byl jsem fakt na ručník. Plány zhroucený a vedro pekelný. Naši maratónci mnou navíc viditelně opovrhují a nazývají mě hanlivě půlčíkem. Jo! Slzy ale maskuju a natírám bojový barvy. A taky tasim lokty a lezu přímo na lajnu. Během minuty to bouchá a nekončící masa se trhá ze řetězu. Jsem smeten a vláčen hřbetem vlny. Vzduch mi sviští kolem uší, jak s botkama sedmimílovkama. A první kilák mám i bez Mamby za 3,08! Těch kiláků je ale ještě 20. Rychlost jsem si tedy raději ustálil na 4,10 – 4,20 a hezky si to směřoval k 88. Podrážky mi rozverně plácaj o hlaďounkej asfalt a kilometry rychle naskakujou. Byl jsem fakt spokojenej! Nic moc mě netrápí ani nermoutí, fakt, ani ty "vytvarovaný srdcovky" co mě permanentně předbíhaj. Na šestnáctym jsem se rozhodl, že si loknu, aby se jako neřeklo. Tak si lokám. Dalších sto metrů to vypadá, že to byl dobrý tah. Jenže – buch a prásk – žábry v pozoru. Píchá mě tak, že nemůžu ani jít. Tety mě plácaj po zadku, hop hop läufer.. Nein! Předklon, záklon, nic. Nic osvědčenýho nefunguje. Do cíle poslední pětka a já tady polehávám po trávníku jak nadržená čuba. Po minutě a půl se mi svět klidní, žábry v pohovu mi umožňují zařadit dvojku a později i trojku. Do cíle se ale už pořádně nerozeběhnu a i když se třepetalky s našpulenými výstřihy fakt snaží, lepší jak 92 to neni. Jsem mrzutej, ale tak už to v mym životě holt chodí... Zato naši furianti: Bekele Bajeřik 3,02, Bekele Vokoun 3,21 a Bekele Modafen 3,24! //třikrát famfáry vole// Pak fotíme Vaška, na jahody kašlem, ty myjem doma, a razíme za našimi ženami. Jedna kapitola je tak uzavřena. Zítra se otevře ta další, název má hrdej a tvrdej: Nach Jungfrau!/

.: poslal martijan 15.04.2007, 22:51:00, Komentáře (0)

.: Můj VeliKonec

Závody

	Ani Jani, ani Janne, ani Jonne. První etapa byla Matse. Co řikal na první postupy nevim, každopádně to byl odvaz.   S Jonnem jsem taky ne- pokecal. I když mě doběhl o šest minut, zdrhal neslušně v dál a mě nechal napospas jisté zlínské naději. Když se mnou před startem na mezi sral, byl mi sympatičtější, kluk jeden blonďatej...
	Obtížný hmyz, ten zelený motýl. Koho měl potěšit, koho měl utěšit? Jak kemr v polívce. S každým s kým jsem mluvil, tomu se teskně zaleskly oči. Pět až deset minut.   Co to ale je z pohledu abso- lutna??     A navíc netáhne, mrcha jedna rozladěná...     začátek konec
	A je dokonáno, mrcha zadře- na.   Téměř tříkilometrový postup je kořením, hořkou chuť ale nezlepší...   A tak příště – méně víry a více úseků!     konec /amorek na morek/               "Pražské Velikonoce byly pěk- né. Akorát se mi nelíbily ty nějaké etapy. Třeba jako ta první, nebo ta druhá. Ta třetí taky." /zdroj ČTK/

.: poslal martijan 10.04.2007, 22:08:00, Komentáře (1)

.: Na Sněžník

Závody

To jak jsem s divym šarykem honil laktát, to se vymstilo, to se nemělo stát. Probudim se včera, probudim se dneska – a sprinterský blány furt bolej. Neni to k divení, vždyť už to pár víkendů bude. Jak jsem to piloval, jak jsem to mrskal, jak stanozolovej Ben, když jsem si myslel, že mít stejný míry jak Martensson, předurčuje k cestě na Slavín. Takže práskli. S Vokounem to trháme, ale jen k bráně ze staďáku. Pak už vládne Koláč a stádo bavlny, já střemhlav padám ke dnu, jak nacucaná lodyha... Už ve výběhu na Pastýřskou mi je jasný, že dneska tedy ne. Klidnim to. Nerozhejbá mě orgastickej Vokoun, ba ani několik strejdů v plápolavejch a divně pestrejch čínskejch teplákovkách. Dech jim smrdí po česneku a maj srandovně sveřepý krok! Plácám si ten svůj poklus, kochám se výhledy, zejména těmi nadinverzními, občas s někym moudře pohovořim. Nekatalyzuje mě ani Ženda, ani nikdo jinej. Hej, makej, vole pomalej! Do Děčína tedy dobíhám v absolutní kondici, nemám křečáky, nemám jogurty ani štěkavý vlky. A vypadá to, že si poprvý půjdu den po Sněžníku zaběhat. Taky dobrý! Koloušek vyhrál (hovno), Jaruzelski to dal pod 1.55, Pornořev porazil mě, já porazil Martu a Marta vyhrála. Pani Vokounová to všechno nafotila, takže výprava veskrze úspěšná, néé?         hrdej vítěz v kupé první třídy x hrdej vítěz po líbačkách a aplauzech

.: poslal martijan 26.12.2006, 20:01:00, Komentáře (0)

.: Kokořínský kotel

Závody

Tak poslední letošní závod! Šlus, padlá roleta, zavřenej krám.

Teď už jen pár výpadů mezi bratry atlety a pak – - dlouho vyhlížené
a netrpělivě očekávané období laufů.

Velblouda na záda, sněžnice na pařáty a: huráá...
---



Po dlouhém čekání mi konečně koko-terén sednul tak, že jsem nechcí-
pal, moc nešmejdil a nějak jinak se nehroutil. Navíc to mnohobarevné
listí s modrou oblohou a parádními výhledy...

Zkrátka, tečka to byla fešná, pěkně vyvedená!

.: poslal martijan 29.10.2006, 21:23:00, Komentáře (3)

.: 3 v 1

Závody

Klasiku, skorelauf i parkáč, to bylo možné zažít dnes na závodech VLI. Fakt dost tupého lesa se tak elegantně obešel, až to muselo bavit snad každýho. Nápad to byl tedy dobrý a možno říct, že i odvážný, vždyť šlo o první masovější užití!

Největší chyby vznikaly až ke konci v pivovaru, kde dost lidí přehlédlo vyznačený průchod mezi ploty a následně zmatkovalo někde na plotech. Daly se tak ztratit i dlouhé minuty nebo i celý závod (např. nasraný Ďuňďa šel rovnou do cíle...). Já jsem nechal přes půl minuty na sběrku, kdy jsem se zamotal do plotů při variantě zprava. Skorelauf jsem šel zas zleva (od 132), připadlo mi to lepší, ale jistej si nejsem ani teď...

Navíc, za krásné třetí místo jsem obdržel ještě krásnějších 8 konrádích jedenáctek, spokojenost tedy maximální!

.: poslal martijan 22.10.2006, 21:06:00, Komentáře (0)

.: Pašerácká stezka

Závody

Během týdne jsem ladil už totálně zchromlá záda návštěvami Míly Jordánkové ve Vrchlabí. Ty zlaté ruce! Rektálně pošahaná kostrč se mi pěkně vzpamatovala a umožnila tak nakonec i smělé těšení se na závod. Fakt!

Škoda, že se nešáhlo i na hlavu, řikal jsem si pak, když jsem na prvním kilometru a půl poztrácel na chybách pěkných pět minut. V nějakých hustlinách jsem navíc zas začal škobrtat, až výhružná ozvěna ze zad raději zatáhla za brzdu. Teprve potom, po podřazení, jsem si začal závod plně užívat. A co na tom, že mě předjel i Olin se Superbem...

Takže – zas jeden z těch hezčích letošních závodů!


Dokonce jsme zavítali i do výrova teritoria, které bylo během jarního SAXBA
zapovězeno (4-5).

Stejně, když tak přemítám, nejlepší závody byly letos do hodiny od Liberce.
Otázka: má tedy vůbec cenu jezdit někam v dál? /hovno, nemá!/

.: poslal martijan 7.10.2006, 22:37:00, Komentáře (1)

.: Po Supí hoře

Závody

Měl jsem svoje sny, takový hravý, měl jsem i plány, možná legračně dravý, pak
ale přišly tyhle závody a – nemám nic. Zázraky se v mém životě holt nedějou –
až cítím pro tu nespravedlnost pěknou rozmrzelost.

... ale co, řikal jsem si, když po mě tekl studenej pot, rozverný křeče laškovaly
s nohama a já se potácel tam někde mezi patrama skal. Mnohokrát jsem vzpomněl
na Hnízďáka, jak mi ukazoval před startem umně sešitý záda, ke kterým pasovala
historka s několika titanovými šrouby, s několika prasklými obratli a s několikamet-
rovým letem právě z pískovcové skály ...

/tak co ti teda jako chybí Jirko?/




Rozběh A (7,9 km – 465 m), liga sto mě odsunula do krásného finále D a přisoudila
mi zas k výchově HARRyho


To nejhezčí z nedělního závodu (7,2 km – 670 m), ligu jsem už nezopakoval, ani
pocity nebyly už tak kyselý, přesto...

No vrátim se sem v lednu, únoru, až zas bude forma!


A tímto smazávám dluh vůči DJ Bobrovi, který mě v sobotu zjebal, že vůbec tady
o něm nepíšu, nevelebim jeho šikovnost, jako je třeba ta jeho nonverbální komuni-
kace a tak. Prej je taky pěknej, že si tu fotku tady zkrátka zaslouží. Tak nevim.

.: poslal martijan 24.09.2006, 21:23:00, Komentáře (3)

.: NeVLIdný víkend

Závody

Sobotní dopolední sprint v libverdskym areálu snů jsem
ještě docela uřídil, zahodil jsem snad "jen" jeden a půl
minuty, ale to, co se dělo odpoledne... žádný slova.



Zkrátka. Běžim si takhle první úsek a těšim se už na
pětku. Stane se, nevim proč, možná jak dochází šťáva,
ale mapuju si to na šestku. Asi 300 metrů za kontrolou
procitám, bečim, ale pozdě, všichni balící jsou už fuč.
Snad jen vesele kynoucí Tony s Vendelínem... Takže to
roztáčim! Ta božská kolesa! Píchá mi píchá, Vendelína
ale chňapu a že mu budu zdrhat. S urputností to ale
kapku přehánim a objevuju se na sedmičce! Štafety se
přeci nebalí, vracim se tedy na šestku...

a jsem tak sám a sám /a v uších mi zní, ty moje vzdechy
klikatý.../



V neděli to už je klasika, to mě rozčiluje jen agresivní roští a tak divně zeleně
vybarvená mapa...



Lázně, pěšinky & kopřivy


Nedělní kalup prvních úseků


Když se sejdou tři fešáci (neznamená to automaticky výhru)

.: poslal martijan 18.09.2006, 21:38:00, Komentáře (4)

.: Krásná Izabell II

Závody

No byla to šichta, co budu líčit. Bratr hekal, já asi taky. Ale zkuste si to – popojíždět mezi Žitavou, Jablonným, Cvikovem a Varnsdorfem – a ani nefňuknout. A protože technika tentokrát konečně vydržela, mohli jsme se vozit nerušeně plných šest hodin! A pak, světe div se, to ukáže rovných 90 km. A to je, pokud dobře počítám, necelých 50% mýho letošního cykloobjemu. Takže jak píšu – šichta!

Samozřejmě, měl jsem přitažený svěrače. Pomalu neběhám, vůbec nejezdim a ženu se na takovouhle akci. Ale, vždyť víte, mám Dáju a ta má zas ráda mě. Takže, po vzoru oddaných asijských žen nelení a v pátek mi litry echt bezinkový šťávy navaří. Prej jako abych zase nechcíp. Lemtal jsem to tedy horem dolem, ne že bych snad něco zázračnýho čekal, ale spíš že to bylo dobrý. A světe div se podruhý, asi mi to nějak píchlo. Mučil jsem se, to jo, ale jen tak jako když se šimrá pod nosem kusem trávy, polehounku... Prdel nebolí, zákrční partie nebolí, nohy nebolí. "Sakra, co tedy bolí?" ptám se Bratra (sajíc fialovou šťávičku z camelbaku). A prej "di to prdele"...

Navíc, skromně dodám, strategie zvolena šťastně (nejdřív na Jablonné, Cvikov a od Luže přes Helmuty po větru na Hrádek), tak se fakt nelze divit. Vážně:


To je dip-lom, vole!


Na vrcholu Breitenbergu (50 b.)


Hlava-mapa

Nějaký pornofotky, možná i komentář, se asi objeví na stránce pořadatelů, kterým ještě takhle děkuju (za prožití toho dosud neprožitého). Vivat!

.: poslal martijan 10.09.2006, 22:31:00, Komentáře (2)

.: Do morku

Závody

Víkendový závody se fakt podařily!

Ve čtvrtek večer si takhle napírám bachor sympatickym seletem. Proč brzdit, když je to taková ňamka! Pak mám sice trochu orosený čelo a vykulený oči, ale usnout se na tři hoďky daří...

Během pátku vykrkávám zbytky načernalých svalových vláken, na nic jinýho neni ani pomyšlení. Chvíli před startem si to uvědomuju a rychle sunu trochu rohliku. Decentně, pašík ještě trká.

Než doběhnu 2,5 km na start, rozbolí mě komplet lejtka, asi vzpomínaj jak do středy nemohly do schodů, ze schodů. Debilní Atletický nápady! A začíná i trochu kručet... Obojí ale zapuzuju a raději se těšim jak potrápim Jedlu. Žluč – tady jsem přeci doma!

Rozbíhám to, ale nějak se to na mě šklebí. Nesmiřitelně však přikládám dál pod kotel a túruju co to dá. Žel, podvozek je furt nějakej divnej. Než si to ale uvědomim, je už komplet v hajzlu a já si tak krásně do ztracena umírááám! Nejdřív vratký krok, pak studený pot, lehká i těžká závrať, křečáci a smutné pohledy do mapy. Do cíle 2 km a pár desítek vrstevnic. Být či nebýt.

Naštěstí mě míjí usměvavý druh Wojtyla, čímž dolejvá do vyprahlé nádrže trochu morálu. Díky tomu/němu se doplácám nejen do cíle, ale i z cíle na shromaždiště. Hladem sežraný vnitřnosti, stále ale ještě při vědomí. Opravdu – nejhorší možná kombinace!

Těžko se sunu do auta, těžko řadim, lehko plánuju sobotní odvetu.

Ráno křeč, ani nemůžu vstát na hajzl. Závidim Lee plínu, na chvíli mě napadá, že bych jí ji šlohnul, musel bych ale odplazit deset metrů, kašlu na ni, kašlu na to. A pak za první kontrolou kašlu i na závod. "Ty vole – co já to tady dělám??" Oklusávám si ještě hřbet okolo Pustého zámku, deset minut se kochám na vyhlídce do údolí Liběchovky, přehodnocuju život a dávim se štěstím. Sakra!

A v neděli s Elin na fáborkách...



Taky bejval rychlej


Elin nad Pustým zámkem


Ona je moje!


Když ne medaili, tak aspoň večeři...


1.E – od silnice v zatmění


2.E – nejhezčí (ne však nejtěžší) část závodu

.: poslal martijan 4.09.2006, 21:30:00, Komentáře (3)

.: Tanvald - Podspálov

Závody

Ochořelá Elin nesvolila k rodinné pouti na Kraličák, kam jsem se tehdá ve slabý chvíli přihlásil, a rázně zavelila k ošetřování a rozmazlování. Vydržel jsem to pár pátečních odpoledních hodin, abych se pak raději nechal zviklat bratrem-Atletem. Přece nebudu jak stará blána koukat celej víkend na bacily... A tak jsme vyrazili! Bratr vyčmuchal memoriál tragické železniční nehody, která se stala před 16 lety u Podspálova (zemřelo při ní tehdy 12 lidí). Takže jsme vyrazili tam. Trať závodu vedla proti cestě vlaku, který nikdy na konečnou do Tanvaldu nedojel. Bylo to zvláštní, dojet autem do Podspálova, přejet vlakem do Tanvaldu na start a pak běžet zpět. Nebyl to klasický přeběh. Fakt tý nešťastný bouračky dával všemu další smysl... Ale co naplat. Když to přednosta před nádražím odstartoval zvednutím plácačky, koníci do toho práskli, pieta-nepieta a zas jsem kysele koukal na vzdalující se záda. Naštěstí jsem se od toho poměrně brzy oprostil a stihl si to kvapný funění i docela užít. Trať se neustále vlnila, stejně tak se měnil i povrch, od zoufale hlaďounkého asfaltu až po mazlavý blátíčko mezi kluzkejma kamenama na metr široký pěšině. Bohužel však převažoval ten asfalt a dlouhý seběhy po něm. Na druhou stranu to bylo taky dobře, jinak bych těch 18 km pod devadesát určitě nedal. A vítěz? Za 73´! Pak nám starosta Semil dal knížku, symbolickou minutou ticha jsme uctili oběti zmíněného neštěstí a chvíli po tom už ošetřuju a rozmazluju ("opět nějakej vzornej taťka, né?").         Jen kdyby mě ten Michal zas tak nevyklepal, vole..!

.: poslal martijan 26.08.2006, 22:59:00, Komentáře (0)

.: Branžež

Závody

Pěkný prázdniny byly pěkný – ale bohužel – všechny zážitky mi dnes trumfla vosojedka Lea, která smlsnutým žihadlem narežírovala těm okolo mírně nastreslý program. Panečku! A než jsem se stačil vybloudit z lesa, záchranka mi je všechny odvezla v dál – do boleslavský nemocnice...

Prej nic hroznýho, všichni žijou, řikali mi na shromaždišti.

A když jim (díky Bohouškům) volám, prej:

< přijeď si pro nás!! (prosebně)
> jak? (nasraně)
< autem!! (udiveně)
> kde jsou klíče? (ještě víc nasraně)
< tady u mě v kapse... (ještě víc udiveně)

Co naděláš? Nic! Jak říká už protřelý klasik – nemůžeš šáhnout vedle!

/miminko nakonec zachráněno, díky Přítelovi i dovezeno/


A závody? Jo, ty byly fakt pěkný!

1. etapa





2. etapa





3. etapa

.: poslal martijan 20.08.2006, 21:46:00, Komentáře (0)

.: Sweden forever

Závody

Je to za náma a jak by řekl Atlet, jste pěkný mrazky, že jste nejeli!

Jasně, byla to trochu magořina už od začátku, jet do Švédska na nějaký oblastňáky, ale... Bylo to tak dobrý a báječně koncentrovaný! Vždyť – stihnout za 62 hodin cestu k Vätternu a zpět, dvojí závodění a nějaký lelkování – jo, to už je pěknej dryák (Vokoun, zdravotník výletu, by opravil na theriak...).

Samotný závody byly přibližně sedmisethlavý, se vším komfortem pořádaný a nadávat ani nebylo na co. I když ty moje bludné performance nebyly zrovna k popukání. Jasně stinnou stránkou byli rychlonozí blonďáci, kteří nás tam míjeli neuvěřitelnou rychlostí, který jsem uvěřil tak, že jsem už po pouhých několika sekundách nikoho neviděl. Výstižně to spolukomentují výsledky, já dostal v neděli 30, Vokoun 43 minut. Carpe Diem!

A lesy? Ty nebyly až tak úplně komplikovaný, věřili jsme ve větší masakr, nicméně byly stále stoprocentně švédský – to znamená převážně nepřehledný, podmáčený a dost obhrouble zmapovaný. A když si vzpomenu jak jsem tahal zabořený nohy z lišejníku či z voňavý bažiny, co si přát více...

Atd.

Pokračování za rok!


Vättern & ráno


Vättern & dopoledne


Účastníci zájezdu – kámoše z Tolered-Utby (81 let) jsme klofli na místě

Cestou na start...


Cestou do cíle... (dravej Vokoun)


A další dravý ryby


Hjö

Hlavy-mapy:


Sobota – krátká trať




Neděle – klasika

.: poslal martijan 15.08.2006, 21:30:00, Komentáře (4)

.: 5 etap a 134 kontrol

Závody

Pokud se povznesu nad prosté (ale ještě fungující) organizační zajištění a podumám pouze nad tím co bylo v lese, tak musím zavrtět hlavou a říct, že to byl pěknej vopruz.

První dvě etapy na mapách zcela nesmyslných měřítek v prostoru cca 800 x 1000 m. Že tam běháme křížem krážem jak kokoti, to je přece fuk. Minimalizace nákladů, maximalizace zisku – chápu – všechno má ale přece svoje meze! Jít během dvou dnů jedním místem 6x, to je opravdu moc.



Vyznačený prostor prvních dvou etap na nejmenší mapě petidenních 93
(Hrad, 1: 15 000).



A kdyby se alespoň stavitel první etapy trochu vciťoval a třeba si i vyzkoušel 6x krosnout (během několika pár minut) hustník se zanechaným průklestem, joj. Třeba by pak zvracel blahem, stejně jak já...






Druhá etapa (1: 3 000) - nakonec asi ta nejlepší...






E3? Myslím, že ve křížení tratě byla ještě rezerva. 3 či 4 kříže by tam stavitel jistě ještě mohl nacpat. Kde se však plně zrealizoval byl postup ze sběrky do cíle. Suverénně nejdelší postup závodu (600 m) vedl proti lidem jdoucím na start – a finišující mátohy neberou zrovna ohled na dětičky na kalužnatý cestě.



Navíc, jít do lesa s tím, že skoro 10% závodu je doběh – no – znám lepší pocity. A kolik procent tam asi pak vybojovaly zmíněné dětičky??



Ve čtvrté etapě se také nenudím. Nejdřív honím elitu, která startovala ve stejné minutě na stejné první tři kontroly. Když jsem to vydejchal, tak přišlo úchvatně přiblblé obíhání Malého a Velkého Borného s jednou blbě postavenou kontrolou, aby pak konečně přišel normální OB. Kontroly 16-23 vidím jako jedny z nejzajímavějších z celých pěti dnů.






Jestli jsem cítil zmar ze stavby tratí v předchozích etapách, tak v té páté dvojnásob. Takhle odfláknuté tratě na Karolíně by se měly trestat. Téměř žádné volby, nic, jen tupé šmátrání. A takové možnosti! Staviteli, byl jsi vůbec v lese??

A konec fňukání! Jistě to bylo lepší než se hroutit v kolbence... Ale – další pětidenní s Krakonošem raději oželím!

.: poslal martijan 6.08.2006, 19:05:00, Komentáře (4)

.: Na Dvoračky

Závody

 

Pokaždý když doběhnu něco atletickýho, nařikám, bulim a vykřikuju, že tudy fakt cesta nevede, že už nikdy, že už jen hustníky, kontroly a tak. Pak ale nějak otrne a ve slabé chvíli si zas něco zdůvodnim, pak i odkejvu a opět vyrazim. Jako dnes. Vždyť je to tradice, nebudeš si ji sakra rušit (byls tam už dvakrát!) a v kopcích seš přeci tak dobrej...

Bratr-Atlet to má taky svym způsobem odkejvaný, takže v poledne vyjíždíme do Rokytnice. Sahara rozpejká na silnici asfalt a já zas lituju svejch prudkejch rozhodnutí.

Před druhou si v předzávodních grimasách protahujeme na náměstí pařáty a spíkr řiká něco o tom, že letos tedy bída, 160 účastníků, že je to takovej slabší odpad. Jak trefný! (nebo chtěl říct, že oproti loňskejm 190 nic moc?)

Pak to prásklo, dav se s podporou eurokomisaře Špidlína pohnul a hned se dal do kopce. Mně se z vedra rozmotala hlava a na paže vyskočila husí kůže. Cestou se přidalo píchání pod žebrama a následně bolelo i něco pod pravou lopatkou. Začaly tahat lejtka a dřevěnět stehna, dřely mě i koule a do očí i přes čelenku tekly potoky slanýho potu.

Tisíckrát toužim zastavit, lehnout si do trávy a koukat na modrou a nekonečnou oblohu (nebo tam číhat na nějaký fešný štětky?). Tisíckrát se ptám proč, ty vole, proč nejsi třeba na koupališti, jako každej druhej. Je to zkrátka permanentní očistec...

Konečně! Cedule 500 a Dvoračky v dohledu. Moc ale neakceleruju, co sto metrů, to skoro jedna minuta. Šilhám po hodinkách a začínám pociťovat, jak ta jediná předem definovaná touha, pokoření loňskýho času, začíná protejkat mezi prstama. Dvě minuty, minuta a půl, minuta, zatínám, hodně zatínám, 50 m, bolestí zavřený oči a CÍL!

Čas z loňska nakonec přeci jen zlepšuju o úžasných 15 sekund, marně finišující Blanku Paulů porážim o sekundy 3...

 

8,5 km – 750 m př. – 53,23 min. – výsledky

 

se Špidlínem na pupiku

Tak zas za rok, né?? (moje blbý myšlenky dole v autě)

.: poslal martijan 22.07.2006, 22:29:00, Komentáře (2)

.: PETIT PRIX

Závody

Rok se sešel s rokem a Ďuňďa, věhlasný to stavitel, mi zas zorganizoval
pohled na dno. Zlomen vším, nejvíc ale první etapou, kde by směrný čas
nedostihnul ani Thierry. Fakt, teď jsem na to neměl. A mohu jen doufat,
že se na Rabštejn trochu proberu...




Dáte to za 30-35 minut?? (1.E)


2.E: pod dojmem dopoledního utrpení jsem se hned přehlásil do K. Asi
zbytečně, odpolední trať byla v eLkách už únosná (a hlavně pěkná) –
stavěl totiž Martin Lejsek


3.E Břízky: 30°C a já mám husí kůži, něco neni v pořádku...

.: poslal martijan 25.06.2006, 22:57:00, Komentáře (0)

.: Ruská Ruleta

Závody

Na svůj cyklovrchol roku jsem se pořádně připravil. Nakoupil jsem tři náhradní duše, dva pláště s parádníma nápisama a čtrnáct dnů usínal s hrůzou. Děsilo mě zprovozňování tý zkamenělý hroudy z minulý žertovný vyjížďky, stejně tak i to samotný sedmihodinový závodění. Obojí se nakonec ukázalo v tom lepšim světle a v to jsem opravdu ani nedoufal...

Servis jsem začal opařovánim rámu wapkou na benzince. Trvalo dlouho než polevil bahenní krunýř, strejda se žigulem, co stál ve frontě za mnou, stihnul, jak se nasraně pochlubil, tři cigára. Řikám mu na to neslušně "neser!", byl jsem totiž fakt vytočenej i vysílenej... a pak jsem se do toho s vervou pustil.

Už jsem věděl jak, něco jsem zažil minule a pak se taky našlo dost chytrejch, který si asi dali něco za úkol. Nicméně, asi nejsem tak inertní jak se občas zdá, kleště a šroubovák jsem tentokrát při výměně plášťů (no těch s těma úžasnejma nápisama!) neužil. Stejně tak si ani neužil říčných honících chvil, vyzbrojen lidl-pumpou od Michala, mám vše sfouknutý během pěti minut... Cítim poryvy radosti a štěstí! Pak čtvrtlitrem VéDéčka prolejvám narezlý stroj a čekám na bratra-Atleta s čim přijde.

/pro neznalé dodávám proč to velké A: bratr se nám jednoho krásnýho odpoledne zaregistroval, takže je evidovanej, kontrolovanej a lépe trénovanej, až k němu musim občas vzhlížet s (dobře maskovanou) úctou, tak proto/

A přišel! Bílej jak kedlubna, až mu Dája málem vyfikla umělý dejchání. Že prej hodně kakal, že má mráz na zádech a trochu že umírá. Jsem to ale nelida, nakládám se k němu do auta a vyrážíme k Bakovu. Asi spíš doufal v postel... Cestou hořekuje a láme mě, že jsme fakt mrazky a že tedy musíme jet MRAZÍKA. Co na tom, že to je určený pro mentály, těhotný ženy a děti do deseti let. Je fakt divně barevnej, takže neni vyhnutí. Na prezentaci maji pochopení, startujeme úplně první, aby náhodou nevychladla postel... Jsem to ale i filuta, blafu něco o necelejch dvaceti kilometrech a tlačim to nekompromisně do pedálů...

Trať je taková nekomplikovaná, po jasnejch cestách svižně ubíhá a bratr-cyklista se usmívá. Kontroly naskakujou, stejně tak kilometry. 10, 20, 30 a prasknul mi řetěz. Fakt, nebyl bych to já, abych zas neměl něco extra. Vloni prošoupanej plášť, na Izabel utrženej ventilek a teď řetěz. Naštěstí mi předtucha vložila do brašny nejtovačku a za pár minut se jede dál. Bratr si pomlaskává, choroba evidentně zůstala někde na startu. 40, 50, cíl a necelý dvě a půl hoďky. Jak málo stačí k vyléčení, jak málo stačí k dobrým pocitům. Máme je oba dva, stejně tak máme oba ušetřený prdele a ušetřený jsou i manželky. Vyléčenej bratr totiž stíhá odpolední zahradní grilovačku a já, obklopen třema vejskajícíma křivochcalkama, vyrážim na výlet za Ještěd.

Když teď koukám na mapu, trochu mi to hejno kontrol kolem Českýho Dubu rozcukává nohy, mohlo to tam pěkně svištět... ale co. Vloni jsem vyzkoušel s Wojtylou MAXIMA, teď MRAZÍKA a co takhle příští rok MERESJEVA, vole? Vyzkoušet se má všechno, né?

Atd.


stroje v pozoru

no neni to bomba?

a hlava-mapa

.: poslal martijan 17.06.2006, 21:35:00, Komentáře (4)

.: Hrr na Krakonoše

Závody

Cestou do hor jsem si ještě odskočil do zelenýho pro pár podivnejch
kontrol a pak už rychle pod Dvoračky, kde Přítel s Přítelkyní slavili
významný den svých životů. Za zmínku nestojí bolavá hlava (jak jinak?
po třech hodinách spánku), nýbrž to nádherné ranní proběhnutí po lidu-
prázdných hřebenech.

Více takových dnů, více takových zážitků!

- – -


Oblastní mistrovství na krátké trati – Jenišovice – pořádal Turnov: docela
pěkný závod v hnusnym lese a na kulhající mapě

Několik fotek z trasy: Dvoračky – Zlaté návrší – Labská – Vysoké Kolo – Violík –
Pramen Labe – Dvoračky



















A tahle kejta nás tlačila...

.: poslal martijan 11.06.2006, 21:02:00, Komentáře (2)

.: Císařem na MTBO

Závody

Po sedmi měsících jsem se odhodlal sednout na kolo a musim říct, že to byl větší vyklešťovák než jsem doufal...

Nejdřív musim do sklepa, že setřu prach ze svýho oře, tušim nějaký zrady, proto tam scházim už tři hodiny před svym startem. Na dně bordelu ho nacházim celýho vypuštěnýho a opuchřelýho, což mi hned bortí už tak nalomenou náladu. Když celej říčnej dofoukávám pumpičkou-honilkou první chabrusácký kolo, trhám ventilek... Chci měnit duši, bohužel, mý zkurvený ritchey ráfky mi držej plášť zubama nehtama, až lámu nezlomitelnou páku zn. Park Tool USA. Nakonec ráfku domlouvá až kamarád-šroubovák... Po půl hodině jsem na ručník, přesouvám se k zadnímu kolu. Po deseti minutách honění se zdá, že je to v cajku ("dneska to vlastně ani moc nebolelo") a že tedy oladim brzdy. Jak to tam vzádu hladim, najednou koukám, jak mi na boku (z prošoupanýho a několikrát už opravovanýho pláště) vylejzá gumová bublina. Rychle vypouštim pracně nahoněnej vzduch, bolestně u toho kňourám. Po dlouhym přemlouvání nacházim v nánosech potřebnejch věcí poctivě gumovej plášť "Rubena Náchod" a už zkušeně, za pomoci šroubováku a kombinaček, ho nandavám. Už už honim, žel šipka vyznačující směr kutálení mi ukazuje na druhou stranu. Že bych couval? Raději ne a zas prznim kovem kov... Po dvou hodinách boje je technika jakž-takž v pozoru, vyrážim tedy do Vesce, mám to tak akorát...

Právě končí deště, vykukuje sluníčko. "Že by přece jen trocha štěstí?" I v kategorii H19-39 C se dá ohromit a že tedy budu závodit. Ze zázračný igelitky s chemickejma ňamkama vyndavám pytlik s gelem, co nám dali tehdá na maratónu, že se na to posilnim. "Sport Gel mit japanische Kräuter – to musí být něco!" a exuju půlku balení. Do očí se mi hned derou slzy, rozežírá mi to jazyk, dásně... jsem ale kámoš a dávám ochutnat i Jaroušovi Polákovi s tim, že je to nějaký drsný. Jeho dávivý prskání přivábilo zvědavýho Kvapníka, kterej konečně luští z obalu, že je to nějakej gel na masírování potrhanejch šlach... a chuť mentolu mě provází celym závodem...

Pak startuju. Hned po ráfek v bahně, hned celej zasranej, hned bez toho cyklistickýho nadšení. Kořeny, kameny, bahno, furt dokola a to ještě nejsem ani na jedničce... Když jsem se jí konečně dočkal, že změnim strategii, že zkusim běžet kus lesem s kolem na rameni. Po sto metrech ale končim, dejchavej žaket a zdevastovaný rameno mě táhne na nejbližší cestu. A znova: kořeny, kameny, bahno. Na druhý kontrole si trochu orážim a koukám na zbytek trati s otázkou, zda se to dá vůbec přežít. Na odpověď ale nečekám, vyrážim ke trojce, hned ale zapadám po přední nábu do bahnitý propasti...

Cestou k pětce se mi to nějak rozjíždí, libuju si, jakej to je fofr že překonávám rychlost 10 km/hod. U vesecký přehrady, když můžu jet ještě rychleji, se mi začíná navíjet přehazovačka a jediným nalezeným fungujícím protitrikem je ve předu velkej tác... Kroutim se sice jak žížala, ale dociluju pouze toho, že mi "tak divně" křuplo v zádech. Moc to teď neřešim a bojuju dál, naštěstí je tu trocha asfaltu. Cíl na dosah, ždímám ze sebe poslední živiny. Poslední kopec, poslední MTBO, řikám si.

Hážu o pět kilo těžší kolo do auta a chvátám se domů vybrečet. Bohužel se ale nemůžu vysoukat z auta, to ty křuplý záda, a jako po obrně, krok sun krok, se snažim dostat do domu. Odpoledne teprve začíná...



Co to je MTBO? Odpověď lze nalést na MTBO.cz.

(Je to krásný sport. Sednete na kolo, dostanete mapu a jedete. Čím
rychleji tím lépe. Máte za úkol projet kontrolními body a to libovolným
postupem. Vlastně je to "rychlostní cykloturistika".)

Kokoti...

.: poslal martijan 28.05.2006, 21:34:00, Komentáře (6)

.: Nad Děčín

Závody

Dneska jsem se vydal s křivochcalkama na závodění. Bylo na čase, tři týdny jsem pořádně nehrábl kopytem. V plánu byl Klobouk nad Děčínem.

Vloni jsem zde nebyl, ale protože spousta lidí hudrovala, nic jsem raději nečekal a pro ušetření se přihlásil na káček. Bylo to nakonec dobré rozhodnutí, 6 km a téměř 400m převýšení mě moc neunavilo a ani nepřestalo bavit. Občas jsem tedy koulel oči nad mapou, to jo, zejména tam v centrální části, dalo se ale přimhouřit.

Co mě překvapilo, to byl les. Severní stráň jakoby vypadla z oka labské stráni tam kdesi u Dvora Králové, pískovcové skalky, kameny pod nohama, borový větve nad hlavou, zbytek – nejbrutálnější České Středohoří vyvřelé. Vše – les, kvalita tratě i mapy – se tak měnilo, že mě to bavit muselo! Fakt, odjížděl jsem spokojen, stejně tak i křivochcalky, protože mi to dneska netrvalo dlouho a slíbený oběd v Tisé u skal byl tak už na dosah...



Následovalo obhlídnutí několika skalních kontrol z MČR 99. Bude to neskutečných sedm let, co jsme se tady organizátorsky hroutili...

Volské kameny na mapě


a v reálu

.: poslal martijan 27.05.2006, 21:38:00, Komentáře (0)

.: SAXBO

Závody

Jak láska hory přenáší... tak orienťák stmeluje s Helmutama. Teď tak, že jsme běhali přes hraniční údolí sem tam, až se pařáty podlamovaly. A vůbec, byl to pěknej masakr! V sobotu 2x krátká se součtem ligy sto a v neděli klasika, která se fakt nedala, chyběly na ni živiny...

Ale překvapivě největším pozdvižením nebyl výkon žitavských stavitelů, ba ani disk Ďuňdi a Bajeříka na předposlední kontrole sobotního odpoledního "middlu" (30 m od cesty), ale zahnízdění ptáka-výra na skále, kde to nikdo nečekal. To zmobilizovalo zelené aktivisty natolik, až se musely pár hodin před závody měnit nedělní tratě... Takže, obdivuji pořadatele za předvedené výkony a za jejich poklidné výrazy ve tvářích! A snad to nebylo moje píčování, který nakonec vyhnalo ptáka-výra z pelíšku... a rozbrečelo aktivistku v zelené flanelové košili nad chladnoucími vejci...


1E – závod pro mě skončil v porostech mezi 4.-6., navíc na 9. prohrávám s
DJ Bobrem pívo, smůla, smůla, smůla


2E – úchvatné pasáže se střídají s bezúchvatnými (např. 17.)


3E – klasiku jsem kousnul po devítku... (a ve šrafech bydlel pták-výr)

.: poslal martijan 7.05.2006, 22:01:00, Komentáře (2)

.: Dobrošov

Závody

Jo jo, neděli a pondělí jsem doslova properlil ve svazích nad Náchodem. Nohy netáhly, hlava nespínala a "štěstíčko se srdíčkem" taky nic moc. Navíc vládla kosa s ocelovejma mrakama a třema křivochcalkama kolem krku... Fakt dobrý!

Ještě, že ta pondělní trať byla taková správně rozháraná. Měňavá a kmitavá, dlouhým postupem korunovaná. Radost na ni pohledět, radost si ji proběhnout. Moje rány už jsou vylízaný – nechť žije stavitel!





Jak je vidno, nechtělo se mi moc do vrstevnic a pokoušel jsem se najít nějakou
skrytou fintu. Bohužel, nikde tam nebyla a dostávám víc jak 2 minuty...



Pondělku předcházela neděle, pořádaná SRK. Trať mi připadala překombinovaná, přecpaná kontrolama, na kterých jsem nechal víc jak 10 minut... Nejvíc jsem se čílil na 27., kde prošukávám dobrý čtyři minuty. Snad na to brzo zapomenu...

.: poslal martijan 1.05.2006, 22:32:00, Komentáře (0)

.: Linec - den poté

Závody

Hele nic moc, nohy bolej snad víc než včera, navíc táhnou i předloktí, křídla a zákrční svaly. Nic překvapivýho, nejtvrdší jsou ta má putování po schodech...



Na výlet jsme vyrazili v sobotu ráno. Cestou se dělalo docela vedro, který se jižním směrem mocnilo – v poledne Linec hlásil 24°C a skoro jasno. V mírném úžehu sedíme ve stínu kulturáku na břehu Dunaje, kde byla prezentace, očumujeme sportuchtivý sedmnáctky a lamentujeme nad celou tou situací.

Michal furt touží po penziónu, kde chce hladit okostice, nedávám mu ale šanci a vyjíždíme na projížďku po trati druhé části maratónu. Asfalt žne, jen těžko si představujeme, že za pár hodin tudy budem svištět. Na 29. km, na hraně velkého parku, si zahrabáváme vedle silnice inštrumenty poslední pomoci. Já pomerančovou vodičku za devět pětek, zázračný tablety od Kerdy a nepoživatelnou supertyčinku. Michal sází na nějakou kapalinu z plechovky. Na 37. jsme to už raději odpískali a celý vyčerpaný odjeli za osmdesátiletou Alicí do penziónu do Kaplice. Navečer jsme dali několik chodů rizota, občíhli městečko, zkusili 2 km výklus údolím za město a pak se snažili i usnout.

Ráno před půl šestou už na koni. Chlemtání jonťáků, baštění mnoha rohlíků... Trochu poprchává a je dost zima. I když je start až v 9.15, po půl sedmý jsme už na cestě do Lince. Je to pouhých 60 km, takže plánujeme co všechno před startem budeme štelovat – v poklidu! Deset kiláků před Lincem je kvůli závodu uzavřená dálnice, sjíždíme tedy na okresku, která je chvíli značená jako objížďka. Po chvíli jsme někde mezi kopci, cedule žádné. Intuitivně někam pokračujeme, všude, ze všech stran se valí nasraní běžci za volantem. Pak se konečně dostáváme na předměstí mezi paneláky. Když se zdá, že jsme na to vyzráli, končíme opět u nějakýho zátarasu s hlídkující fízlicí, která nás zas a znova posílá někam k čertu. 45 minut do startu a my stále někde v autě, možná 4 km od startu. Michal propadá stresu, já, šikula cholerik, už ani nevím co to je... Nakonec se daří najít skulinu ve zdi a parkujeme přesně mezi startem a cílem. Do startu 30 minut, 2 km na cestu, nějaký kakání, čurání a rozhejbávání...





Stíháme to za tu cenu, že si stoupáme do druhý lajny, hned za černý gazely. Jsme tak deset metrů od nich a musí jít z nás pěknej strach, jak jsme udejchaný, jak jsme rozháraný. Odhoukali to a černí bratři to hned pěkně kulej. Vybíhá se po dálnici na Prahu, mírně z kopce a i když fakt brzdíme, 3:40 na prvním kiláku je dost děsivejch. Za chvíli se vbíhá na méně hlavní silnici, která je stále na dohled Dunaje. Probíhá se pěknou poklidnou krajinou, občas vesnice, pole, lesy... Na desátym se to točí, nabíhá se na cyklostezku, která kopíruje břeh Dunaje. Je to úžasný. Stále v houfu, přičemž husí kůže ze startu mi ještě nezmizela... Vybíhá se na protipovodňovou hráz, ze který je pěkný pohled jak na Dunaj a nedaleký město, tak i na pomalejší protiběžce na cca 100 metrů vzdálený silnici. Na patnáctym se zas vbíhá do města. Všude jsou stovky lidí, kteří povzbuzují všelijakým boucháním, pískáním, ale i jménem (který je vytištěný na startovním čísle). Běží se mi opravdu dobře. Pohrávám si s tempem, třeba utikám i hekavejm exotům nebo moudře si povídám se stínujícím Michalem. Na 22. se opět přebíhá řeka a probíhají se hlavní linecké ulice. Jak mi bylo před chvílí ještě dobře, tak najednou jako když se řízne, je to v čudu, cítím olovo a vzdálený kudly ve stehnech. Vodič s balónkem 3:15:00 pomalu ale jistě zdrhá a Michal se vynořuje na můj bok. Je mi to jasný, tempo vadne. Michal mi dává ještě asi kilometr, nijak se ale nelepšim, takže do toho práská a vidím ho pak až v cíli. Nebulim a přeju mu to. Akorát si u toho pobrukuju něco o nespravedlnosti, při jeho průměru 0,7 tréninku na týden...

Když jsem to trochu přiškrtil, hned se projasnily i myšlenky, naběhly další kilometry a najednou jsem na 29. Vyhrabávám poschovávaný ňamky a hned je mi líp. Vím, že mám něco, co ostatní nemaj... Dalších 5 km se obíhá a probíhá lesopark, což je opravdu balzám nejen na hlavu, ale i pro nohy, dá se totiž běžet po měkké travnaté krajnici. Myslím, že právě díky tomu jsem docela bez úhony toto všechno přežil.

Od 34. se zas běží v ulicích směrem k centru. Dobře zásobený občerstvovačky jsou každý 4 a pak i 2 km a všude už jsou špalíry vejskajících lidí. Je to dobrý. I když už nemůžu moc pálit a kudly ve stehnech už pěkně řežou, užívám si to a stavět či chodit zatím rozhodně nemusím. Přibývá živá muzika a holky s třepetalkama v přilejhavejch trikách... Koukám po oku na hodinky, stále jdu hluboko pod 6 na kilák. Cítím se poměrně bezkrizně a počítám tedy, že 3:30 je reálných. A zkouším to trochu nakopnout... 40. km. Mám velkou radost, že je to pomalu za mnou a vychutnávám si tu neskutečnou řinčící atmosféru v historickém centru města. A do cíle vbíhám s úsměvem...







Tak to je ve stručnosti to moje letošní maratónský vrcholení. Dalo by se toho popsat rozhodně více, to mě ale teď už jebe. Takže jen napíšu, že porovnávat Prahu s Lincem vůbec nejde. Protože – trať, organizace (vyjma toho příjezdu do města), občerstvovačky, diváci/atmosféra, servis okolo a počasí! – vše bylo v Linci lepší. A dalo by se i napsat, jak řiká bratr-atlet-bekele, Praha vole, to je taková mrazka... A má pravdu! Když maratón, tak třeba Jungfrau, třeba zas Linec, ale určitě ne Praha, to už vim!

A teď se zas vrhnu trochu na orienťák!

mezičasy po 5 km: 22,34 – 23,06 – 22,42 – 23,02 – 23,29 – 24,56 – 27,32 – 28,53
mezičasy po 21 km: 1:36:22 – 1:52:38

trať
fotky

Jo, díky všem jehovistickejm-sestrám-bratrům za všelijakou podporu, která se nám v průběhu tohohle dostala. O slovech ohromnýho uznání ani nemluvim... Mám vás všechny "lidsky" rád!

/sorry, že tenhle slogan plně pochopí asi jen Michal/

.: poslal martijan 24.04.2006, 21:57:00, Komentáře (2)

.: Pár hodin poté

Závody

Tak jsme si s Michalem střihli Linec. Roztlemený nohy se mi klepou pod stolem, takže jen sdělim, že já v čase 3:29:00 a Michal 3:19:40. Nad časem tedy moc nejásám, hlavně ale, že to všechno bylo "takový příjemný". Víc se k tomu vrátim asi někdy zítra, až se mi trochu odplavěj laktáty z hlavy... 

.: poslal martijan 23.04.2006, 20:59:00, Komentáře (8)

.: Barča - Nedamov

Závody

Tak jsem konečně i já vyrazil na závodění. Skaliska číhaly a já se na ně tak těšil. S DJ Bobrem jsem pak hodil jednu úvodní sázečku a na konci červený skupiny, mezi Žokejem a Píchalem, vplul mezi kontroly. 1:7 500, naskakovalo to báječně. Za chvíli mě tahaj lejtka a nějak zadřený stehna, kopce tedy spíš pochoduju, ale jinak úžas. Moc pěkná trať, moc pěkný závod.

Žokeje jsem zrovna neosedlal, ani Píchala nijak neopíchal, ale Bobra – toho jsem teda vykostil! Takže až ho uvidíte v pátek, jak jde na první etapu Velikonoc s kulichem přes oči a tvář, vězte, nestydí se, jenom zase se mnou prohrál! /ale to by se vlastně i stydět mohl – nevim – nechám to na něm.../

Zajímavý bude kouknout na mezičasy. Skály se daly chodit spodem, horem, někdy i přímo. A taková desátá kontrola, ta se dala jít i po silnici (Bajeřík).

.: poslal martijan 9.04.2006, 21:04:00, Komentáře (0)

.: Baraba

Závody

Byl jsem zvědavej co a jak a tak jsem taky vyrazil na ty zamrzlý pískovny mezi Cítovem a Mělníkem. Počasí i podmínky vcelku ideální, přibral jsem tedy i křivochcalky – všechny co jsem doma našel. A cestou si s nima i hezky povidal, ostatně jak to vzorní taťkové umějí...

Pak jsem se odprezentoval a hned že nazuju ty o čtyři čísla větší brusle, abych to nějak po těch jedenácti letech bruslařskýho zahálení rozhejbal. Ze základky si moc dobře pamatuju, že vše je v pořádně utaženejch křížkách. Tak jsem ty rozviklaný pařáty pořádně zašněroval. Poté jsem to osichroval echt zálesáckym uzlem, zkusil dvě piruety a vyrazil ke startu, moje hodina udeřila.

Nohy byly nějak sevřený, ale chlácholil jsem se, že to jen nejsem zvyklej, že se to určitě poddá. Moc mi to tedy nesvištělo, ale k první kontrole dojíždim ještě s úsměvem. Pak se ale cosi zlomilo, asi nohy začaly nějak víc natejkat. Strašná, fakt strašná bolest. Skoro na slzy. Nějaký svištění, technika i přiblblý kontroly jsou mi ukradený, žiju jen svýma španělskýma botama. Přesto stále bojuju a dojíždím ještě k dalším dvěma kontrolám. Nevím jak, pamatuju si jen to odumírání nohou. Po deseti minutách se dostávám do stádia, že mi je všechno úplně jedno. Sedám si na led a snažím se přelstít poctivě uvázaný uzly na tkaničkách obou bruslí. Trvá mi to neskutečně dlouho, občas si tedy ulevuji a odkrvuji končetiny střídavým zvedáním nad hlavu. Dája mě mezitím nachází a s hurónským řevem i fotí.

Když jsem oživil už skoro odumřelý chodidla, pokračoval jsem dál za kontrolama. Nohy byly v bruslích jen tak zadráplý, moc jsem je už nešněroval, že při nějaký větší nerovnosti ledu hrozilo vždy vyzutí. To mi ale bylo opravdu putna, hlavně že jsem přežil tu první čtvrthodinu. Ke konci druhýho úseku jsem už i něco okoukal od úspěšnějších a zkoušel to i implementovat. Do třetího, posledního úseku jsem vjížděl už jako normální závodník. Předjel jsem asi tak pětiletýho a jednoho (fakt běhavýho) voříška.

Po necelý hodině jsem dobruslil k cíli, obsazoval jsem průběžné (pěkné) poslední místo. Pak jsem brusle zul a dostal normální orgasmus z obyčejnejch bot.

Co dodat. Bruslení je pěkný sport. Nejvíc se mi líbilo, když jsem si doma pročítal tu bruslařskou knížku, že je realita taková krušná, to jsem doopravdy nečekal. Určitě to ale ještě někdy zkusim, možná dřív než za dalších jedenáct let. Teď, jak jsem starší, je předpoklad, že tohle všechno dříve zapomenu...


Shromaždiště


Prostor závodu


Slzy...


Bruslař a jedna ze křivochcalek


Psisko se nečape





Výsledky jsou tady. Můj výkon je ale k nenalezení, asi jsem špatně vyčetl průkazku...

.: poslal martijan 5.03.2006, 21:50:00, Komentáře (0)

.: Okolo jezera

Závody

Po krátké době jsem se zas vypravil poškádlit mezi bratry-atlety. Tentokrát, jak už je dlouholetou novoroční tradicí, do Doks. Na startu se sešla nebývalá konkurence dalších dvou Ratitae, kteří měli myslím v plánu, stejně jak já, nejen se tam trochu provětrat, ale hlavně porazit všechny ženský.

Cíl, vloni mnou nesplněný, se začal jevit splnitelný, když se neobjevily na startu ty, které by mne trápily... Přesto, vyrazil jsem odvážně a na první padesátce si užil několik vteřin pomíjivé slávy, pak už mě ale prevíti semleli... Ale i dál, běželo se po celkem přijatelnym povrchu, kdy sníh už byl natátý, ale uježděný, pálit to tedy šlo. Já, to je důležitý, nepodlehl čelnímu tempu, takže žádný břichopichy, břichozvraty se neděly... Po očku (a oušku) sleduji za sebou samičí heky, jestli se blíží či neblíží, docela to jistim, a celkem bez problémů si udržuju takové příjemně plandavé tempo, které mi ještě v závěru umožňuje trochu zrychlit a s přehledem se o 2" oproti loňsku zlepšit. Navíc, žádná amazonka, jak jsem toužil, se okolo mě nepřehnala, náladu a dobré rozpoložení nevzala, tak jak řikám, dobrý počin!

Klucí z Ratitae se taky pochlapili, Michal si odvezl diplom, Jaruzelski zkušenosti. A tak to má být. Hlavně, že ty naše manželky jsou tak chápavý a tolerantní...

.: poslal martijan 1.01.2006, 21:47:00, Komentáře (3)

.: Vánoce...

Závody

Jak jsem chtěl, tak jsem i zvládnul. Dvakrát si vyběhnul, přežil přežírací orgie a nepodlehnul atmosféře jmelí a blikajících žárovek. A že u toho zažiju i nějakou slávu, to jsem fakt nečekal. Ale postupně...

Na Štědrý den, to už je taková moje tradice, vždycky ráno někam zmizim, abych to všechno pořádně vydejchal. Moc možností, jak si užít, nikdy moc nebylo, takže už dlouhý léta chodim běhat. Dříve, když jsem bydlel v Roudnici, jsem vždy skončil na Hadovi a běžel k Sedmi chlebům, pak nad Medonosy a nějak zpět k autu do Stračí nad Štětím. Málokdy byl nějaký sníh, téměř vždy voněly borovice a písčitý cesty. A bylo to pokaždé příjemné a očišťující...

Teď, jak bydlim v Liberci, svoji štědrodenní lokalitu teprve hledám. Několikrát jsem pobíhal po Liďákách a přilehlých kopcích, ale nikdy to nebylo ono. Když jsem se nebořil po stehna do závějů, potkával jsem zas spousty zafuněnejch turistů. Jednou jsem vyrazil i za Ještěd, do Osečný, ale tam jsem také díky motorkářům nenalezl poklidnou opuštěnost a prázdnotu.


trocha Viničný

Tentokrát jsem vsadil na z podzimu osvědčený Hemmrich a šel si proběhnout celou Viničnou až k Ferdinandovu a zpět. Bylo hodně nad nulou a pod nohama čvachtalo pět až deset centimetrů. Mlhavo až tesklivo. Vyrážim poklidně, strojové tempo se zařezává do čvachtanice, úplně zapomínám co mě pozítří čeká a za chvíli už to švihám hlava nehlava. Při zpáteční cestě si ještě odbíhám do skal, abych se poklonil Zvonu, ale i když je krátce po osmé, nebyl jsem první. Pod jedním opodál stojícím smrčkem je hromada jablek, mrkve a nakrájeného chleba... Pak se vracim zpět na Viničnou a opět ve zběsilém tempu pokračuji k autu. Den teprve začínal... a nad skalami létali havrani.


Zvon

Že jsem to s tou rychlostí přehnal mi došlo už v autě, když jsem začal pociťoval divně "vysátá" lýtka. Utěšoval jsem se, že to třeba po osprchování zmizí. Nebo, že to druhý den nějak vykurýruju, abych byl na pondělní Sněžník v kondici... A velký kulový! Druhý den mě lýtka bolely ještě víc a třetí den, před startem, mě bolely nejvíc... Že mě ta břečka takhle zrujnuje, to jsem opravdu nečekal.

Takže v pondělí šestadvacátýho jsem vyrazil do Děčína na svůj, řekl bych, dvanáctý Běh na Sněžník. Přidal se Ratitae Jaruzelski, ostatní buď takticky zaspali nebo hodili flintou. Píchavý lýtka mě na startu řaděj (v mých očích) mezi padlé a vyčpělé favority, bojim se, abych to vůbec doběhl s úsměvem, délka je to kurevská, stejně tak i převýšení. Snažím se tomu ale nepodléhat... Pak to prásklo a necelá čtyřicítka běžců vyráží za zážitky. Dole u Labe je jen trocha poprašku, běží se dobře, nikdo nikam překvapivě nespěchá, nijak to nehrotí. Hlídáme s Jaruzelskim čelo, tempo nám vyhovuje, vždyť takhle pomalu (rychle?) běháme každou středu. Když se vybíhá na Pastýřskou, začínám vnímat nedělní husu a ostatní laskominy. Zas mě píchá jak prase a tak mě i předbíhá smečka bratrů-atletů. Pomalu mizí k obzoru, co je mi do nich, kochám se krajinou, snažím si to užívat. Jak se stoupá, tak ubývá asfalt, tak přibývá sníh. Takže pod Koňskou hlavou je už čtyřicet centimetrů přemrzlého sněhu a jen tak dvacet-třicet centimetrů široká v tom vyšlapaná pěšinka. Bratrům-atletům a jiným fajnovkám to moc nesvědčí, lamentujou až hořekujou, takže z dalekého obzoru si je stahuju za záda. Na Sněžníku jsem pátý, na nadrženýho lídra Jaruzelskiho ztrácim minutu. Jasno, nad inverznim oparem se třpytí čerstvý poprašek, byly by to fotky... Následuje seběh nad Vlčí jezero a nekonečná zvlněná cesta na Maxičky. Stále je zde ale dost sněhu, takže dostižení bratři-atleti se zatim nikam neřítí. Naopak, stále pobrekávají, no prostě legrace... Za Maxičkama, na dvacátém kilometru, když se vbíhá na kus asfaltu, jim ale spustí nějaký turbo a nechávají mě chudáka-šmajdáka osamoceného. Nic se s tím nedá dělat, i když snaživě zatínám. Při dalšim vběhnutí do terénu je trošku stahuju, ale jak se klesá, tak neni sníh, který by mi zas trochu pomohl, takže nic moc, furt je mám třicet metrů před sebou. Otáčej se, maj z toho evidentně prdel. Pak se trasa lomí. Z hlavní cesty se odbočuje na pěšinu do skalnatého údolí a – namachrovaní bratři běží dál... No co budu líčit, byl jsem parchant, velký taktik, jako pěna, jako ladná srna jsem si odskočil a nechal je svýmu přiblblýmu osudu. Vim, moc morální to nebylo, ale zase jsem se dostal před ně... A dál už toho moc nebylo, přeběhnul se poslední hřeben, následoval stehna trhající seběh a dlouhý finiš po nábřeží. Občas se koukám dozadu, jistim pozici, ale žádné drama se nekoná, smečka zaběhla asi až někam nad Žleb, protože přibíhaj až když jsem převlečen. Dobíhám tedy osamocen na druhém místě za bratrem-otcem-ratitaem. A to je ta sláva, kterou jsem zmínil v úvodu tohohle slohovýho průjmu.

Čas (.xls) neni nijak extraligový, běhával jsem to v dávném mládí i o dvacet minut rychleji, oproti minulému ročníku čas skoro až bídný. Ale, počkat, to se vlastně porovnávaj švestky s bramborama, vždyť i sami pořadatelé v protokolu dodávají, že "velmi těžké podmínky se projevily i na pomalejších časech"... Takže buhvíjak by letos skončil Švihák a spol. A hlavně – jak říká klasik – historie se neptá...


nefalšovaná radost z nenadálých životních úspěchů


a co je psáno, do je dáno

.: poslal martijan 27.12.2005, 23:32:00, Komentáře (3)

.: Zas nějaká atletika

Závody

A protože jsem, jak už možná víte, takovej (mírně zamaskovanej) atlet, vyrazil jsem po delší době opět mezi bratry, mé atlety. A rád! Jen si představte to uhrančivé předstartovní klima s poběhávajícími nadrženými trenýrkáři, za kterými se line smrad zapařený emspomy...

Do Sosnový jsem dojel s Michalem, který stejně jako já toužil už delší dobu po nějak silnym zážitku. Ale ne zas tak silnym, abychom se vrhli do maratónu. Proto jsme si vymohli zřízení speciální kategorie půlmaratónců... Dva lesní okruhy po zvlněných písčitých cestách utekly jak čelní rychlonohá skupina a bez nějak výrazně špatných pocitů se probíjím k času pod sto (97,39). Neni to sice žádnej zázrak, ale... A hlavně mě těší to, že jsem udržel tempo okolo 4,30 po celou dobu běhu (tedy až na ty dva kopce, kde to zpomalovalo). Časy na pětku jsou následující, přičemž ty modrý se týkají první kopcovatější pětky okruhu (běžel jsem dva okruhy á 10,5 km): 23,27 – 22,41 – 23,23 – 22, 49. Zkrátka, jak je vidět, jsem rozenej tempař, žel o něco pomalejší a s trochu dřevorubeckym stylem. Ale nemyslete, zas tak mi to neva...

.: poslal martijan 6.11.2005, 16:26:00, Komentáře (0)