13.05.2007
.: Málem Win
Závody
To byla jízda! Ještě, že moje soudný tělo zas sehrálo polykací problémy, to asi jak jsem běhal se žlutejma botama, že mi v pátek nezbylo nic jinýho než se přehlásit mezi beznohý a kojence, na šedesátikilometrovej midlik. Jasně, byl jsem trochu nevrlej, měl to být jeden z letošních vrcholů. Mezi chlapákama na stovce by mi to slušelo líp. Tělu ale neporučíš, utěšuju se. Kouknul jsem na večerdu (Pat & Mat) a šel se podivat do sklepa, jak to vypadá s ořem. Setřel jsem všemožný nánosy, vždyť jsme sedlali naposledy v září, znalecky pohmatal gumy a rozhodl se pro pumpování. Mám skvělou pumpu zn. CLASSIC s budíkama, které informují o úspěšnosti fuků. Vzpomínám na anabáze s honilkou a usmívám se. Dlouho se ale nesměju, urval jsem ventilek... Když jsem se uklidnil, dal jsem třistametrový kolo okolo baráku – cyklosezóna mi právě začala. Do startu zbývá dlouhých čtrnáct hodin. Ráno už polykám normálně, je modrá obloha a jsem docela mrzutej. Vezu Vlašáka na dřívější start dlouhý a zcela prostě mu závidim, no co, alespoň se moc neunavim. Než dojedu na Malevil, objevují se mraky. Než složim kolo je zataženo a začíná pršet. Než odstartuju, "chčije jak svině", za pět minut jsem totál. Přemejšlim o smyslu a kolo mám tak o deset kilo těžší. Okolo jedou teniskáči, jeden z nich má nejspíš kolo z Lídlu, kde jinde by koupil takovej pěknej půlmetrovej stojánek. No jen koukám... Ženy maj promočený prdele se zařízlejma oblečkama, koukám raději tam. Voda, bahno, zima. Jsem strašně rád, že jedu tuhle trať, Vlašákovi přeju tu jeho. Po vyjetí z luk je konečně trocha normálních cest. Daří se mi odpoutat se od bizardní společnosti a vydávám se k čelu. Za Zdislavou na zas jednom poli ale moje snahy hatí jakýsi bombarďák, co mě nepochopitelným předjížděcím manévrem posílá k zemi. Jsem deset metrů od kola, mám pochroumaný křídlo, kyčli a asi utržený lejtko. Než se stačim probrat a jednu mu vypálit, je včudu. Místo toho zas koukám na stojánek z Lídlu. Od Rynoltic můžu jet pouze na kašpara nebo na velkej tácek, jinak motám přehazku, jo a mám taky nějak ojetý brzdy. Bolí mě prdel, za krkem, natržený křídlo, natržený lejtko. Žebra taky tlačej. Chci naznačit, že očistec právě začal. A já se čistim! Normálně divoký sjezdy, např. ten do Oybinu nebo z Hvozdu, jsou v tomhle stavu o život, vlastně jako celých posledních deset kilometrů. Dojíždim totálně vyřízenej, v cílový rovince, zcela symbolicky, namotávám přehazovačku už definitivně... Takže abych to shrnul: už se těšim na Ruletu! /mapa – fotky – video/ |
.: poslal martijan 13.05.2007, 21:56:00
Komentáře
Přidání komentáře...
