15.04.2007
.: Nach Linec
Závody
Protože jsem línej sám tahat, koupil jsem si v sobotu na lineckym tržišti Bekeleho Mambu. Přišel mi sympatickej a jeho půlka za hoďku mi taky lícovala s plánem. Ale spolehni se na Mambu. Mamba ráno nikde! Fňukám a bulim, na celou robotu jsem zase zůstal sám! |
Naši maratónci to ale taky nepodcenili. A nutno říci – byli úspěšnější!
Die zalepená koza
Mažeme blány a bolavý rány
Šláftruňk (90 minut do startu)
Vysraná břicha, ústa plná úsměvů a hurá na start
Po 290tym maratónu (Vašek Krejsa a melody boys před odjezdem)
/Tak hele, moc to rozmazávat nebudu: Když ráno Mamba nepřišel, byl jsem fakt na ručník. Plány zhroucený a vedro pekelný. Naši maratónci mnou navíc viditelně opovrhují a nazývají mě hanlivě půlčíkem. Jo! Slzy ale maskuju a natírám bojový barvy. A taky tasim lokty a lezu přímo na lajnu. Během minuty to bouchá a nekončící masa se trhá ze řetězu. Jsem smeten a vláčen hřbetem vlny. Vzduch mi sviští kolem uší, jak s botkama sedmimílovkama. A první kilák mám i bez Mamby za 3,08! Těch kiláků je ale ještě 20. Rychlost jsem si tedy raději ustálil na 4,10 – 4,20 a hezky si to směřoval k 88. Podrážky mi rozverně plácaj o hlaďounkej asfalt a kilometry rychle naskakujou. Byl jsem fakt spokojenej! Nic moc mě netrápí ani nermoutí, fakt, ani ty "vytvarovaný srdcovky" co mě permanentně předbíhaj. Na šestnáctym jsem se rozhodl, že si loknu, aby se jako neřeklo. Tak si lokám. Dalších sto metrů to vypadá, že to byl dobrý tah. Jenže – buch a prásk – žábry v pozoru. Píchá mě tak, že nemůžu ani jít. Tety mě plácaj po zadku, hop hop läufer.. Nein! Předklon, záklon, nic. Nic osvědčenýho nefunguje. Do cíle poslední pětka a já tady polehávám po trávníku jak nadržená čuba. Po minutě a půl se mi svět klidní, žábry v pohovu mi umožňují zařadit dvojku a později i trojku. Do cíle se ale už pořádně nerozeběhnu a i když se třepetalky s našpulenými výstřihy fakt snaží, lepší jak 92 to neni. Jsem mrzutej, ale tak už to v mym životě holt chodí... Zato naši furianti: Bekele Bajeřik 3,02, Bekele Vokoun 3,21 a Bekele Modafen 3,24! //třikrát famfáry vole// Pak fotíme Vaška, na jahody kašlem, ty myjem doma, a razíme za našimi ženami. Jedna kapitola je tak uzavřena. Zítra se otevře ta další, název má hrdej a tvrdej: Nach Jungfrau!/ |
.: poslal martijan 15.04.2007, 22:51:00
Komentáře
Přidání komentáře...
