.: Linec - den poté
Závody
Hele nic moc, nohy bolej snad víc než včera, navíc táhnou i předloktí, křídla a zákrční svaly. Nic překvapivýho, nejtvrdší jsou ta má putování po schodech...
Na výlet jsme vyrazili v sobotu ráno. Cestou se dělalo docela vedro, který se jižním směrem mocnilo – v poledne Linec hlásil 24°C a skoro jasno. V mírném úžehu sedíme ve stínu kulturáku na břehu Dunaje, kde byla prezentace, očumujeme sportuchtivý sedmnáctky a lamentujeme nad celou tou situací.
Michal furt touží po penziónu, kde chce hladit okostice, nedávám mu ale šanci a vyjíždíme na projížďku po trati druhé části maratónu. Asfalt žne, jen těžko si představujeme, že za pár hodin tudy budem svištět. Na 29. km, na hraně velkého parku, si zahrabáváme vedle silnice inštrumenty poslední pomoci. Já pomerančovou vodičku za devět pětek, zázračný tablety od Kerdy a nepoživatelnou supertyčinku. Michal sází na nějakou kapalinu z plechovky. Na 37. jsme to už raději odpískali a celý vyčerpaný odjeli za osmdesátiletou Alicí do penziónu do Kaplice. Navečer jsme dali několik chodů rizota, občíhli městečko, zkusili 2 km výklus údolím za město a pak se snažili i usnout.
Ráno před půl šestou už na koni. Chlemtání jonťáků, baštění mnoha rohlíků... Trochu poprchává a je dost zima. I když je start až v 9.15, po půl sedmý jsme už na cestě do Lince. Je to pouhých 60 km, takže plánujeme co všechno před startem budeme štelovat – v poklidu! Deset kiláků před Lincem je kvůli závodu uzavřená dálnice, sjíždíme tedy na okresku, která je chvíli značená jako objížďka. Po chvíli jsme někde mezi kopci, cedule žádné. Intuitivně někam pokračujeme, všude, ze všech stran se valí nasraní běžci za volantem. Pak se konečně dostáváme na předměstí mezi paneláky. Když se zdá, že jsme na to vyzráli, končíme opět u nějakýho zátarasu s hlídkující fízlicí, která nás zas a znova posílá někam k čertu. 45 minut do startu a my stále někde v autě, možná 4 km od startu. Michal propadá stresu, já, šikula cholerik, už ani nevím co to je... Nakonec se daří najít skulinu ve zdi a parkujeme přesně mezi startem a cílem. Do startu 30 minut, 2 km na cestu, nějaký kakání, čurání a rozhejbávání...
Stíháme to za tu cenu, že si stoupáme do druhý lajny, hned za černý gazely. Jsme tak deset metrů od nich a musí jít z nás pěknej strach, jak jsme udejchaný, jak jsme rozháraný. Odhoukali to a černí bratři to hned pěkně kulej. Vybíhá se po dálnici na Prahu, mírně z kopce a i když fakt brzdíme, 3:40 na prvním kiláku je dost děsivejch. Za chvíli se vbíhá na méně hlavní silnici, která je stále na dohled Dunaje. Probíhá se pěknou poklidnou krajinou, občas vesnice, pole, lesy... Na desátym se to točí, nabíhá se na cyklostezku, která kopíruje břeh Dunaje. Je to úžasný. Stále v houfu, přičemž husí kůže ze startu mi ještě nezmizela... Vybíhá se na protipovodňovou hráz, ze který je pěkný pohled jak na Dunaj a nedaleký město, tak i na pomalejší protiběžce na cca 100 metrů vzdálený silnici. Na patnáctym se zas vbíhá do města. Všude jsou stovky lidí, kteří povzbuzují všelijakým boucháním, pískáním, ale i jménem (který je vytištěný na startovním čísle). Běží se mi opravdu dobře. Pohrávám si s tempem, třeba utikám i hekavejm exotům nebo moudře si povídám se stínujícím Michalem. Na 22. se opět přebíhá řeka a probíhají se hlavní linecké ulice. Jak mi bylo před chvílí ještě dobře, tak najednou jako když se řízne, je to v čudu, cítím olovo a vzdálený kudly ve stehnech. Vodič s balónkem 3:15:00 pomalu ale jistě zdrhá a Michal se vynořuje na můj bok. Je mi to jasný, tempo vadne. Michal mi dává ještě asi kilometr, nijak se ale nelepšim, takže do toho práská a vidím ho pak až v cíli. Nebulim a přeju mu to. Akorát si u toho pobrukuju něco o nespravedlnosti, při jeho průměru 0,7 tréninku na týden...
Když jsem to trochu přiškrtil, hned se projasnily i myšlenky, naběhly další kilometry a najednou jsem na 29. Vyhrabávám poschovávaný ňamky a hned je mi líp. Vím, že mám něco, co ostatní nemaj... Dalších 5 km se obíhá a probíhá lesopark, což je opravdu balzám nejen na hlavu, ale i pro nohy, dá se totiž běžet po měkké travnaté krajnici. Myslím, že právě díky tomu jsem docela bez úhony toto všechno přežil.
Od 34. se zas běží v ulicích směrem k centru. Dobře zásobený občerstvovačky jsou každý 4 a pak i 2 km a všude už jsou špalíry vejskajících lidí. Je to dobrý. I když už nemůžu moc pálit a kudly ve stehnech už pěkně řežou, užívám si to a stavět či chodit zatím rozhodně nemusím. Přibývá živá muzika a holky s třepetalkama v přilejhavejch trikách... Koukám po oku na hodinky, stále jdu hluboko pod 6 na kilák. Cítím se poměrně bezkrizně a počítám tedy, že 3:30 je reálných. A zkouším to trochu nakopnout... 40. km. Mám velkou radost, že je to pomalu za mnou a vychutnávám si tu neskutečnou řinčící atmosféru v historickém centru města. A do cíle vbíhám s úsměvem...
Tak to je ve stručnosti to moje letošní maratónský vrcholení. Dalo by se toho popsat rozhodně více, to mě ale teď už jebe. Takže jen napíšu, že porovnávat Prahu s Lincem vůbec nejde. Protože – trať, organizace (vyjma toho příjezdu do města), občerstvovačky, diváci/atmosféra, servis okolo a počasí! – vše bylo v Linci lepší. A dalo by se i napsat, jak řiká bratr-atlet-bekele, Praha vole, to je taková mrazka... A má pravdu! Když maratón, tak třeba Jungfrau, třeba zas Linec, ale určitě ne Praha, to už vim!
A teď se zas vrhnu trochu na orienťák!
mezičasy po 5 km: 22,34 – 23,06 – 22,42 – 23,02 – 23,29 – 24,56 – 27,32 – 28,53
mezičasy po 21 km: 1:36:22 – 1:52:38
trať
fotky
Jo, díky všem jehovistickejm-sestrám-bratrům za všelijakou podporu, která se nám v průběhu tohohle dostala. O slovech ohromnýho uznání ani nemluvim... Mám vás všechny "lidsky" rád!
/sorry, že tenhle slogan plně pochopí asi jen Michal/
.: poslal martijan 24.04.2006, 21:57:00
Komentáře
(martijan - Mail - WWW
)
lédo vole, takovejch jsou tisíce, ale jak se to mohlo přihodit zrovna tvýmu dvousetkilovýmu bráchovi??? to jsou věci mezi nebem a zemí, který třeba zamrzej a zůstanou nepochopený... svět je plnej různejch nespravedlností!
gratulations (léda - Mail - WWW
)
seš dobrej, akorát brácha le lepší :-///, ale ty vole, co na tom!!!
Měj se léda
Přidání komentáře...
