.: Až se bude psát... /červenec/
Tréninky
Jako správnej organizátor-realizátor, dohodl jsem s Radovanem poměření s reprákama. Dobrý. Týden utekl, a i když jsme už takový odkvetlý, vydali jsme se v sestavě Gerhard Požírač, Bajeřík a já na utkání na Oltářík u Doks.
3°C, déšť, hnus. "Ještěže budou postavený ty kontroly..." utěšujeme se. Pak tam čekáme v autě. "Hele, neběží se dneska Spring cup?" A že asi jo. "Hele... ty vole, vždyť je to soustředění až za tejden." Atd.
Nic naplat, už jsme byli z pelechu vytažený, do lesa jsme tedy vyrazili. Naštěstí jsem měl s sebou z domova jednu mapu a tu jsme si pak poctivě vždy po třech kontrolách přehazovali. V lese vládla tuhá zima s chladivými dvaceti až čtyřiceti centimetry a moc to tam tedy nesvištělo. Proklusli jsme místa kudy to šlo a po hodině přehazovaný (a paměťovaný) odjeli raději do Sosnový, mezi vrstevnice.
Tam dal Gerhard přednost tréninku na podzimní rogaining a vyrazil s turistickou na cesty. My s Bajeříkem dali pěknou sudou-lichou. Sněhu už bylo o něco méně (cca 10 cm), na žaket mi to ale postačilo.
Nakonec se shodujeme, že jsme líp dnešní dopoledne prožít nemohli, ale...
.: poslal martijan 25.03.2006, 21:23:00, Komentáře (2)
.: Zase na asfaltu
Laufy
/rychlý a neodolatelný/
Měsíc před maratónem jsme s bratrem-atletem podstoupili další cestu na bezsněžnej račickej asfalt, cílem bylo hluboký testování a sebepoznávání. Vzali jsme s sebou baťohy všelijakejch laskomin, litry tekutejch sraček, bratra-fotografa-odháněče zdivočelejch psů a že to budem pálit tak, abychom přežili šest okruhů...
Michal nazul výbavu za šest litrů, která mu eliminuje: a) záněty achilovek, b) křivou a pajdavou pařátu, c) odrolenej kyčelní kloub, d) a takovej sexuální život, já vykrkal něco ze dvou zhltanejch kolbeňáckejch obědů a šli jsme na to. Tempo jsme zvolili evidentně dobrý, bratr-fotograf nafotil jen ušmudlaný čáry a sluníčko svítilo a svítilo.
Prvních patnáct kilometrů bylo dost euforickejch. Nohy chtěly stále zrychlovat a ještě že ta inteligentní hlava, šikovnej brzdař, se tak činila. "Ách, ten hlaďounkej asfalt".
Pak přišel první nakopnutej jezevčík a taky první gely na dvacátym kilometru. Nějak jsem začal vnímat i ten lehkej vánek, co byl ve vzduchu. "Ty vole, to je vichřice", Michal přebírá tempo a tahá mě tak z bezedný bažiny.
Někde na čtyřiadvacátym se těšim z opětovný radosti a znovu se propadám do stále pádivýho tempa. Fakt!
Šikovný pocity se mě drží rovný čtyři kilometry. Na záčátku poslední dvoukilometrový roviny najednou cítim olovo se žiletkama a na plátně je projekce z loňskýho PIMu. Moc se mi to nelíbí, tempo se ale dá udržet a krok narovnat. Do konce třicátýho vbíháme nakonec celkem uspořádaně, akorát ten bratr-fotograf fotí zas jen ušmudlaný čáry, sluníčko už dosvítilo.
Máme toho oba dost, doplácáváme se k autu, cestou lamentujem, jak jen to budeme ten měsíc štelovat. Je nám ale jasný už teď, že to 23.4. bude zas pěknej očistec...
/ 22,18 – 21,54 – 22,21 – 22,30 – 22,45 – 23,06 + nějakej bufet = 138,34 /
.: poslal martijan 23.03.2006, 22:20:00, Komentáře (0)
.: Na Luž
Laufy
Vzali jsme s Michalem rychlý boty a vydali se hned po ránu na helmutský stezky.
Bratři-Helmuti jsou totiž úžasní. Jsou taky organizovaní, jak jinak, když to tam maj tak pěkně prošlapaný a vydusaný. Křížem krážem, celý to jejich Zittauer Gebirge.
A já je mám za to rád, jinde bych si tak pěkně dneska nezaběhal...
Jonsdorf z Nonnentelsenu
Nonnentelsen
Luž /793 m/
Cesta z Luže
/ Oybin > Jonsdorf > Nonnentelsen > Lausche > und zurück /
.: poslal martijan 19.03.2006, 20:51:00, Komentáře (0)
.: Hóry
Tréninky
Uplynulý čtyři dny jsem pobyl v Harrachově. Původně jsem trochu váhal jestli to je to nejlepší, utíkat před sněhem právě sem, ale nakonec – dobrá volba.
Protože ten můj maratón fakt už číhá, pokouším se to roztáčet jak se dá. Vím, že si asi moc nepomůžu, místo na třicátém chcípnu na patnáctém, tak už to v mém životě často chodí, ale třeba teď to bude jinak (utěšuju se) a pokračuju dál v tom divnym snažení. Kašlu tedy na lyže a že budu naběhávat kilometry.
Dal jsem mimo jiné dva pěkný laufy. Při tom prvním, to jsem vyrazil na Voseckou a zahamtal si 20 km v čerstvě urolbovaný cestě (za pouhého jednoho výstupu s hysterickým bratrem-lyžařem). Pařící sluníčko a daleký výhledy, vypnutej mobil a kolbenka daleko...
A druhý slunný den, stále pln dojmů, vyrážím přes Kořenov a Horní Polubný na Jizerku. Běžim jak jura, dobře vyplužená silnice mi je svědkem, akorát že jsem si zapomněl dát na záda šťávičku... Po dvou hodinách se mi už po ní stýská a za další půlhodinu lížu ze střech ukradnutý rampouchy. Když se po víc jak třech hodinách dobelhávám k Harrachovu, mám fakt vysílený pocity. Přesto mi to nepřebíjí proběhlé a dovolená s Élinkou bez Dáji-mámy pokračuje... 
/na Voseckou/
.: poslal martijan 18.03.2006, 18:41:00, Komentáře (0)
.: To bylo...
Tréninky
Dneska to měl být pochoutkový lauf, ke kterýmu jsem směřoval celý minulý dny. Měla to být ňamka, taková sladká tečka za tím celotýdenním úporným snažením. Na tacháku jsem měl teď mít něco přes kilo a měl jsem mít i dobrý a radostný pocity.
Ráno jsem nemohl vylézt z baráku, víc jak půlmetrová závěj bránila dveřím. Michal ani Bajeřík ale nic nevzdávali, svou účast neodvolávali. V dávivý vánici tedy lezu do auta a vyrážím následně se jmenovanými někam do kraje, kde "to je určitě lepší". Dá se jet tak čtyřicet, vypadá to dost bíle.
Zvládáme jakž-takž Hodkovice, rovinné, bláhově plánované Boleslavsko tak necháváme napospas jiným, úspěšnějším. Operativně zajíždíme do města a za chvíli z něj vybíháme silnicí na Český Dub. Chvilku to vypadá docela dobře, pak ale míjíme poslední baráky a ostrý severák se zařezává do našich jakoby atletických ksichtů. Mrkáme s Michalem po sobě, že nás to jako docela sere, nadržený Bajeřík se ale nedá a žene nás v dál. Na tvářích led, oči zalepený vločkama, v uších bolavý hvízdání. Po dvaceti minutách přichází metrové závěje, zapadlá auta a konečné přehlasování Bajeříka.
Po čtyřiceti minutách jsme se staženym ocasem zpět, máme alespoň o čem zas chvíli moudře hovořit... Dál to fakt nešlo.
/radost se vrátila až když jsem obehrál křivochcalky v pexesu/
Pro fanoušky mapek (a pomalého připojení) přikládám ty moje celotýdenní trasy:
Pondělí (a Jaruzelskiho průdušky)
Úterý (a Michalový kyčle)
Středa (slunečného laufu třeba)
Pátek – ráno
Pátek – k večeru
Sobota (robota – po kolena a v mlze)
Neděle (všechno mě jebe)
.: poslal martijan 12.03.2006, 18:44:00, Komentáře (2)
.: Ralsko
Tréninky
.: poslal martijan 11.03.2006, 20:05:00, Komentáře (0)
.: Baraba
Závody
Byl jsem zvědavej co a jak a tak jsem taky vyrazil na ty zamrzlý pískovny mezi Cítovem a Mělníkem. Počasí i podmínky vcelku ideální, přibral jsem tedy i křivochcalky – všechny co jsem doma našel. A cestou si s nima i hezky povidal, ostatně jak to vzorní taťkové umějí...
Pak jsem se odprezentoval a hned že nazuju ty o čtyři čísla větší brusle, abych to nějak po těch jedenácti letech bruslařskýho zahálení rozhejbal. Ze základky si moc dobře pamatuju, že vše je v pořádně utaženejch křížkách. Tak jsem ty rozviklaný pařáty pořádně zašněroval. Poté jsem to osichroval echt zálesáckym uzlem, zkusil dvě piruety a vyrazil ke startu, moje hodina udeřila.
Nohy byly nějak sevřený, ale chlácholil jsem se, že to jen nejsem zvyklej, že se to určitě poddá. Moc mi to tedy nesvištělo, ale k první kontrole dojíždim ještě s úsměvem. Pak se ale cosi zlomilo, asi nohy začaly nějak víc natejkat. Strašná, fakt strašná bolest. Skoro na slzy. Nějaký svištění, technika i přiblblý kontroly jsou mi ukradený, žiju jen svýma španělskýma botama. Přesto stále bojuju a dojíždím ještě k dalším dvěma kontrolám. Nevím jak, pamatuju si jen to odumírání nohou. Po deseti minutách se dostávám do stádia, že mi je všechno úplně jedno. Sedám si na led a snažím se přelstít poctivě uvázaný uzly na tkaničkách obou bruslí. Trvá mi to neskutečně dlouho, občas si tedy ulevuji a odkrvuji končetiny střídavým zvedáním nad hlavu. Dája mě mezitím nachází a s hurónským řevem i fotí.
Když jsem oživil už skoro odumřelý chodidla, pokračoval jsem dál za kontrolama. Nohy byly v bruslích jen tak zadráplý, moc jsem je už nešněroval, že při nějaký větší nerovnosti ledu hrozilo vždy vyzutí. To mi ale bylo opravdu putna, hlavně že jsem přežil tu první čtvrthodinu. Ke konci druhýho úseku jsem už i něco okoukal od úspěšnějších a zkoušel to i implementovat. Do třetího, posledního úseku jsem vjížděl už jako normální závodník. Předjel jsem asi tak pětiletýho a jednoho (fakt běhavýho) voříška.
Po necelý hodině jsem dobruslil k cíli, obsazoval jsem průběžné (pěkné) poslední místo. Pak jsem brusle zul a dostal normální orgasmus z obyčejnejch bot.
Co dodat. Bruslení je pěkný sport. Nejvíc se mi líbilo, když jsem si doma pročítal tu bruslařskou knížku, že je realita taková krušná, to jsem doopravdy nečekal. Určitě to ale ještě někdy zkusim, možná dřív než za dalších jedenáct let. Teď, jak jsem starší, je předpoklad, že tohle všechno dříve zapomenu...
Shromaždiště
Prostor závodu
Slzy...
Bruslař a jedna ze křivochcalek
Psisko se nečape
Výsledky jsou tady. Můj výkon je ale k nenalezení, asi jsem špatně vyčetl průkazku...
.: poslal martijan 5.03.2006, 21:50:00, Komentáře (0)
.: Tiché jaro břehy mele
Ostatní hejbání
.: poslal martijan 4.03.2006, 19:59:00, Komentáře (0)
.: Asfalt!
Tréninky
A protože mi do Lince zbývá už jen sedm týdnů, naplánoval jsem si na dnešek takový otestování svých pelášivých schopností.
Aby to bylo bez brodivých efektů, vyrazil jsem k rodný Roudnici, na veslařský kanál do Račic. Tam – kupodivu – nebyla ani vločka, ani žádný lediky; takže dobrý kulisy ke šťavení. I nazul jsem rychlý boty, pošteloval stopky a vydal se na čtyři pětikilometrový okruhy. Slunce mi svítilo na fousy, vítr trochu čechral kožich, idyla. Navíc, přesně odměřený kilometry (cedule po 250 metrech!) mi tak vesele naskakovaly na lopatu, až jsem taky chvíli dumal nad přídavkem. Naštěstí mi ale Dája-servismanka někam zdrhla s flaškou jonťáku, že jsem nakonec musel skončit v nejlepšim, s chřestivym jazykem jsem totiž moc bojovat nechtěl.
Čas pro mě moc podstatný neni, spíš ty pocity. A ty byly dneska sakra dobrý. Hurá!
(21,51 – 21,53 – 22,08 – 21,59 = 87,53)
.: poslal martijan 2.03.2006, 23:44:00, Komentáře (2)
.: Furt zima
Tréninky
.: poslal martijan 1.03.2006, 22:43:00, Komentáře (0)
